Online archiv

Protože mám ráda psychologii, tak mám ráda váš časopis. Mám pár podnětů a připomínek z únorového čísla. Líbí se mi seriál o emocích. Jen jsem čekala obšírnější zpracování. Vztek a hněv je všude kolem, nebezpečný je ve vztazích, zvláště pokud je rodič cholerik, dítě cholerik a kde ani jeden nevidí, že je něco špatně. U svého kamaráda vidím, že emoce nezvládá a že dítě tím pádem ještě méně. Snažím se radit, ovšem; nejsem psycholog. To dítě ovšem trpí, neví si rady. Protože jeho rodič si neví rady. Nechci vás tím zatěžovat, mohla bych jejich problém rozepsat na velmi obsáhlý e-mail. Vztek za volantem je další věc a tohle téma mi tam taky chybělo. I když možná jste se mu věnovali jindy. Velmi se mi líbily stránky o Vietnamcích. V článku Proč se nevezmou mě zarazila věta: Efekt sociálních dávek na úvahu o vstupu do manželství funguje i v České republice v podobě soc. systému podpory matek samoživitelek. Je to trošku nešťastně napsané. Jakoby všechny samoživitelky zneužívaly systém. Jsem samoživitelka a systém podpory moc dobře vypracovaný není. Nepočítá se placení fondu oprav nebo dojíždění dětí do škol. (Mám dcery na SOŠ v jiných městech.) Když vše zaplatím, máme dva tisíce na celý měsíc (potraviny, drogerie apod.). Pokud se rozpadnou boty nebo je třeba zaplatit něco ve škole, tak je problém. A když nastoupím na brigádu, tak mi vydělanou částku stát vezme a nikoho nezajímá, že dojíždím, takže ve výsledku na tom prodělám. Přítele mám, ale bydlí 130 km daleko a je samoživitel. Kdybych neměla rodinu a vůbec nikoho, tak živoříme. (I když mám veřejnosprávní školu, ve zdejším regionu práci hledám marně, ale to už jsou osobnější věci.) Myslím proto, že vše je složitější, a pokud někdo systém zneužívá, je to jeho problém, ale občas je to kvůli přežití. Trošku se mě dotklo, jak to bylo napsané, proto jsem reagovala. Myslím, že diskuse s odborníky by časopis oživila a lidé by se více zapojili do tvoření Psychologie dnes. A mohlo by přibýt čtenářů.

SLOUPEK MICHALA JOSEPHYHO

Návrat z rodičovské dovolené do zaměstnání nebývá snadný. Nový pracovní portál Mámavpráci.cz nabízí unikátní platformu k setkávání uchazečů, zaměstnavatelů a zprostředkovatelů práce. Uchazečům o práci nabízí nejen pracovní nabídky flexibilních forem práce a pracovní nabídky zaměstnavatelů s firemní politikou přátelskou rodině, ale i databázi různých vzdělávacích, školicích a rekvalifikačních programů a řadu informací, rad a dalších nástrojů k usnadnění hledání té pravé práce. Zaměstnavatelé a zprostředkovatelé práce tu najdou jedinečný zdroj mnohdy skrytých, na trhu práce nevyužitých talentů - zkušených, kvalifikovaných a motivovaných. Mámavpráci.cz je jejich skutečným partnerem v procesu náboru nových zaměstnanců a flexibilních úvazků.

(PD 2/2012) V novele zákona se v podstatě nepřímo omezuje dlouhodobá pěstounská péče, která byla vhodná pro určitý typ dětí, které nejsou vhodné do adopce a zároveň je jejich biologická rodina natolik neschopna, že je na 99,9 % jisté, že se nemají šanci do ní vrátit. Jako pěstounská maminka mám 3 různé zkušeností s původ. rodinou dítěte, pan Macela z MPSV ho zná od různých pěstounů, ale do novely nezahrnuje. Pokud přijde dítě, jehož rodič má momentální problémy, které se řeší, jsem pro návrat dítěte do původ. rodiny. Pokud přijde dítě rodiče s dlouhodobými problémy (i kdyby to bylo jen stabilní odmítnutí dítěte z důvodu mentálního postižení atd.) a pokud je odmítnutí trvalejší, je nutné dítě nebalamutit rozvojem vztahu s rodnými rodiči, kteří o ně nejeví zájem. Dítě to pouze zraňuje nebo psychicky rozhazuje. Když pěstoun dostane dítě, u kterého návrat do původní rodiny je téměř nemožný a zároveň musí živit iluzi o tom, že se rozvíjí vztahy (čímž dítě ztrácí pravdivou identitu o sobě), dítě se obvykle v chování a ve své pěstounské rodině velmi zhorší. Po těchto špatných zkušenostech je jisté, že pěstounů ubude, což se stalo po přijetí podobné novely například v Polsku. Co se týká názoru pana Macely, že v Anglii je vše lepší: jsou tam ústavy, ale mají jinou cedulku. A není jich málo. V podstatě většina postižených dětí nežije ve své původní rodině, ale v internátech - ale NENÍ TO ÚSTAV. Původní rodina si je bere třeba jednou do měsíce. Takže OSN je v klidu a Anglie je děsně pokroková a na všechny velmi kritická. Anička

Je obtížné odhadnout míru, nakolik člověka handicapuje určité postižení. Přesto však nemůžeme na tento cíl rezignovat, protože od toho se odvozuje výše invalidního důchodu a dalších dávek, které mají postiženému a jeho okolí pomoci kompenzovat následky postižení.

Sexuální útoky jsou specifi cké tím, že narušují nejen tělesnou a psychickou, ale také sexuální integritu oběti. Duševně velmi náročným se stává i následné trestn, řízení. Měsíce po činu se může obět cítit dokonce i hůř než bezprostředně po něm.

/ Poradna /

Terapie poezií a literaturou vůbec sahá až do starověku. Papír nebo počítač je mnohdy lepší „vrba“ než kamarád, protože vám neskáče do řeči a nemusíte mu pracně vysvětlovat věci, které pochopil špatně, takže zvláště pro introvertní povahy je psaní naprosto ideální ventil.

Zdá se vám, že si vás kolegové dostatečně neváží? Nemají k vám podřízení takový respekt, jaký byste si přáli? Možná, že nevědomě svoji vlastní autoritu snižujete nevhodným způsobem komunikace. Podívejte se na pár příkladů – nejsou vám náhodou povědomé?