Online archiv

stručně

Krátce poté, co manžel navždy zmizel z Helenina života, objevil se exekutor. Požadoval, aby splatila statisícové dluhy, které bývalý muž nadělal v době, kdy ještě byli manžely. Po zoufalé snaze o přivýdělek se rozhodla vydělat peníze v erotickém klubu. Netušila, jak hlubokou hranici překračuje…

/ Sloupek Jiřího X. Doležala /

Ráda bych se vyjádřila k tématu českého porodnictví. Stále totiž nejsou dodržována běžná doporučení WHO a není postupováno dle výzkumných celosvětových poznatků. Seběvědomí českých porodníků je kompenzací nejistoty a neochotou přijmout sebevědomí rodiček a jejich vlastní názor. Trápí mne jako odborníka a hlavně jako matku narušování tak diskutované rané vazby mezi matkou a dítětem. Institucionalizace péče, nejmodernější inkubátory a neochota zdravotnických pracovníků měnit své stereotypy stále vedou k necitlivému přerušování kontaktu matky a dítěte. Řadu matek vede tato skutečnost k porodům doma, a péče o takové rodičky není v našem zdravotnickém systému vůbec ošetřena. Porodní dům s profesionální porodní asistentkou v blízkosti porodnice v Česku neexistuje. Můžeme si hypoteticky klást otázku, proč selhávají výchovné postupy celé generace rodičů, za jejichž děti vzal od porodu odpovědnost do rukou systém. Téma oddělování dětí od matek po porodu je stále aktuální, a to i v porodnicích pyšnících se osvědčením Baby-friendly Hospital, které by mělo být garancí, že nemocnice splňuje všechny podmínky pro podporu kojení. Přimlouvám se za podporu sebeúcty matek, za ohledy na potřeby dětí a také za podporu možnosti sebereflexe a supervize zdravotnických pracovníků v gynekologii, porodnictví a pediatrii.

Loučení se starým rokem a příchod roku nového je pro někoho záminkou k bujaré zábavě, pro jiného důvodem k životnímu bilancování.

Nikdo nepochybuje o tom, že domovy důchodců, denní stacionáře, ústavy sociální péče pro osoby mentálně či fyzicky hendikepované jsou potřebné. Jakmile padne otázka, kde že by měly být, mají mnozí jasno: co nejdál od mého domu!

Mocný král Aleodor požadoval, aby mu každý král svěřil jednoho svého syna. Král Ion měl jen dcery. Ionova nejstarší dcera, krásná Sebastica, si nechala ustřihnout vlasy, oblékla si mužské šaty, naučila se jezdit na koni, napínat luk, bojovat se šavlí. Nikdo nepoznal, že není princem. Přijala jméno Ion. Na cestě ke dvoru krále Aleodora uviděla v horách bít se dva divoké černé mládence. Ten zkrvavený ustupoval stále blíže k propasti. Sebastica mu přiběhla na pomoc a společně zahnali útočníka. Zachráněný byl synem horské čarodějnice. Od ní získala moudrého mluvícího koně. Král Aleodor si oblíbil prince Iona. Ostatní princové mu záviděli, a aby se ho zbavili, přesvědčili krále, že Ion mu může získat jako nevěstu nejkrásnější pannu Ileanu Simzianu. Za pomocí moudrého koně se to Sebastice podařilo. Ileana Simziana si ale nechtěla Aleodora vzít, protože byla zamilovaná do svého osvoboditele Iona. Vymyslela si přání, aby se Aleodora zbavila. On však na cestu poslal Iona. Posledním přáním Ileany bylo mít svatební věnec z nevadnoucích růží - kouzelných květin mládí, krásy a života, které rostou v zahradě, jež je chráněná kouzlem. Aleodor opět poslal pro růže Iona. Doufal, že se mu na cestě něco stane. Nelíbilo se mu, že si ho princezna Ileana Simziana oblíbila. Sebastica se dostala až do kouzelné zahrady a nařezala velikou kytici sněhobílých růží. Najednou fontána, která byla uprostřed zahrady, zazpívala: „Kdo zmocnil se mé nevadnoucí růže, jestli je žena, promění se v muže, muž bude ženou do konce svých dní - a prokletí mé už nic nezmění.“ A Sebastica se už nemusela vydávat za muže, neboť se jím skutečně stala! Byla skutečně Ionem. Když se Ion vrátil na dvůr, téměř ho nepoznali. Vyspěl, zesílel, povyrostl, na tváři měl vous. Byl to krásný muž. A panna Ileana? Už předtím se jí srdce rozbušilo, kdykoli se její pohled setkal s princovýma mírnýma a lhostejnýma očima. Ale teď se jeho oči třpytily obdivem k její kráse. A král Aleador se rozhodl jet do kouzelné zahrady, aby také zkrásněl, zmužněl a omládl. A už se nevrátil. Byl proměněn ve vetchou stařenku. A Ileana Simziana si vzala prince Iona. A žili šťastně, dokud neumřeli.

Pohádky nás okouzlují a promlouvají k nám bez ohledu na věk. Poskytují nám poučení, potěšení, pomoc, povzbuzení, pohlazení, naději, že zlo bude potrestáno. Říkají, že odměna musí být zasloužená a že vždy je naděje na šťastný konec. Mohou poskytnout i cennou inspiraci při výběru životního partnera.

stručně

Psychologové a psychoterapeuti, podobně jako překladatelé, textaři, webmasteři, grafici a široká škála dalších profesí, si mohou vybrat, zda své povolání budou provozovat v zaměstnaneckém poměru, nebo „na volné noze“. Obě varianty přitom mají svá pro a proti.