Žiju ve squattu
Kateřina Lánská, 1/2008
Někdo preferuje několika generační dům, ve kterém se může denně potkávat s celým širokým příbuzenstvem, jiný se raději přestěhuje do malého panelákového bytu na druhý konec republiky. Wessel bydlí ve squattu. Přijmete pozvání na návštěvu?
Česká psycholožka Ivana Marková žije od roku 1967 ve Velké Británii. Při její loňské návštěvě Prahy jsme hovořily o jejích bohatých terapeutických zkušenostech s lidmi s mozkovou obrnou. Povídaly jsme si o jejím přístupu ke studiu složitých sociálních jevů, jakými jsou například imigrace a kulturní rozdíly, s nimiž se před lety musela osobně vyrovnávat. A také o nebezpečích, která v psychologii a dalších společenských vědách číhají v podobě schematických, zjednodušujících řešení.
Terapie tmou není psychoterapií, může však velmi účinně pomoci například srovnat si myšlenky a priority. Nepřetržitá noc znamená radikální konfrontaci se sebou samým. Tuto, ve všech kulturách známou, metodu jsem vyzkoušela i sama na sobě.
Nakolik je důležité, aby děti v batolecím věku vyrůstaly v rodinném prostředí? Za jakých okolností je možné svěřit dítě mladší tří let do institucionální péče?
Umíte být šťastní?
Daniela Kramulová, 1/2008
Minulé století znamenalo obrovský skok v prodloužení života, dnes se hledí především na jeho kvalitu. Dokonce ještě víc - ústředním zájmem odborníků se stává subjektivní pocit životní spokojenosti a štěstí, pro něž má angličtina úsporně výstižný výraz well-beeing.