Online archiv

Je to nutné? Znáte to z filmů Woodyho Allena: k psychoanalytikovi musí člověk několikrát týdně. Není to mrhání časem a energií? Nebo rafinovaná past na vaši peněženku? Nikoliv. Časově náročná psychoanalýza má svůj smysl.

Z očí se prý dá vyčíst, co si člověk myslí, jeho vlastnosti i nemoci. Co z toho jsou pověry, a co je vědecky prokázáno? Oči už nejsou jen v centru pozornosti básníků a spisovatelů, kteří s oblibou používají květnatá rčení typu: Probodla jej očima, oko do duše okno, z očí mu létaly blesky… Oči jsou předmětem vědeckých výzkumů a zároveň přibývá kurzů pro zájemce, kteří se chtějí naučit z očí diagnostikovat nemoci nebo podle očí poznat, co si lidé ve skutečnosti myslí.

Vánoce bez stromečku, bez kapra a salátu, bez vánočních nákupů, cukroví a rodiny. Ale zato plné přijetí cizí kultury a zamyšlení nad skutečným významem Vánoc.

Skoro třetina studentů naváže při svém pobytu v cizí zemi partnerský vztah. Pokud vydrží, jeden z partnerů často odjede za svým vyvoleným či vyvolenou. Jak si ale zvyknout na život v nové zemi? Téměř nikoho neznám, nikam nepatřím a ničím nejsem... ... a jak to zvládnout

Sdílet s manipulativní matkou svůj začínající milostný vztah není dobrý nápad. Otočí se to proti vám. Buď bude podezřívavá a nedůvěřivá, že by vás mohl nějaký muž nebo žena doopravdy milovat, nebo udusí vaši radost svou mrzutostí, případně dokáže váš vztah sabotovat, pokud byste s ní žili ve společné domácnosti. V určitých případech může vaše milostné pouto zcela přehlížet, jako kdybyste stále patřili jen jí. To se častěji děje u jediného syna. Existuje méně běžný případ, kdy si extrémně narcistická matka přisvojí pozornost nově příchozího, který si získal srdce její dcery. Snaží se být příjemná a zajímavá, strhává na sebe pozornost při debatách, nešetří vůči němu komplimenty, obsluhuje ho a snaží se vystupovat neuvěřitelně přívětivě. Koneckonců jí jde o to, dceřinu novou lásku navnadit a získat na svou stranu. Proto bych vám radila uchovat si tajemství a sdílet nadšení z vašich nových lásek spíš s vašimi přáteli.

Navenek působí jako dokonalí, svědomití, srdeční rodiče, ze kterých by si každý mohl vzít příklad. Ve skutečném vztahu k dítěti jim však chybí to nejzásadnější - bezpodmínečná láska a přijetí. Jejich vztah k vlastnímu dítěti je totiž podmíněn jejich potřebou hýčkat si pocit své vlastní jedinečnosti a dokonalosti. K tomuto cíli může být i dítě vždy jenom prostředkem. Narcističtí rodiče zraňují skrytě, ale o to bolestněji…

Znáte to - když je člověk čerstvě zamilovaný, chová se jinak než normálně. Je impulzivní, plný emocí, nadšený, rozrušený. Psycholožka Shauna Springer tvrdí, že všechny tyto příznaky zamilovanosti jsou podobné účinkům „lajny“ kokainu.

Jessica Benjamin, Pouta lásky - Psychoanalýza, feminismus a problém dominance, Portál 2016

„Dnes se náš malinký poprvé sám obrátil na bříško!“ říká hrdě mladá maminka. „Roste tak rychle!“ Rodiče jsou často fascinovaní, jakou rychlostí se jejich dítě vyvíjí a kolik nových věcí se každý den naučí. Ještě před chvílí jen bezmocně leželo a teď už natahuje ruce k věcem, zvedá hlavu a běhá po pokoji. A než se rodiče nadějí, začne broukat první slova. Dětské schopnosti se ale začínají rozvíjet ještě dříve, než je mohou rodiče pozorovat přímo - už při vývoji v břiše maminky.

Theodore Dalrymple (1949) pracoval desítky let jako psychiatr v nemocnici v Birminghamu ve Velké Británii, ale také v Rhodesii (Zimbabwe), Tanzanii a Jižní Africe. Je autorem více než dvaceti knih, z nichž Ztraceni v ghettu vyšla v českém překladu ve druhém vydání v roce 2011 v nakladatelství Leda. Dalrymple přináší znepokojující náhled do světa nejnižších vrstev západních velkoměst, které bez obalu označuje jako spodinu. Zaměřuje se především na to, proč se určité skupiny obyvatel chovají sebedestruktivně a antisociálně. Je to poučná kniha pro každého, kdo chce porozumět tomu, proč v ulicích Paříže či Londýna dochází čas od času k výbuchům nezvladatelného kolektivního násilí, doprovázeného ničením, pálením a rabováním.

Jak milovat více lidí a nebýt nevěrný Jak chápeme partnerství? Jako vztah dvou lidí - muže a ženy. Dnes už leckde i muže a muže nebo ženy a ženy. Ale posouváme se stále dál. Jsou mezi námi lidé, kteří věří ve skupinové vztahy, do kterých jsou zapojeni tři partneři, a někdy i více. Jsou to příznivci polyamorie, což se dá přeložit asi jako „mnoholáska“.