Online archiv

Lingvistka a psychoanalytička Julia Kristeva je letošní laureátkou ceny VIZE 97. Při její návštěvě Prahy jsme spolu hovořily o tom, jak ženu mění mateřství, o hledání identity uprostřed návalu emocí, které označuje za ženské bláznění. Přestože povědomí o důležitosti mateřství není v moderní kultuře všeobecně rozšířené, je základem civilizace, říká.

O tajemstvích dobrého stárnutí jsme si povídali s Janem Srncem, psychologem, který se od mládí věnuje mj. psychologii stárnutí. Letos Jan Srnec oslavil své 80. narozeniny.

Dění na americké předvolební scéně má několik rovin. Jednou z nich je dramatický, archetypální boj o nastolení nového řádu, který se ovšem odehrává na nevědomé úrovni. A volbami to rozhodně nekončí.

Celibát je plný paradoxů. Znamená vzdát se vyjádření vlastní sexuality, a přesto nepřestat být mužem. Znamená nemít vlastní děti, a přesto se stát opravdovým otcem. Nevstupovat do intimního vztahu se ženami, a přesto se těšit z jejich uhrančivé krásy.

Nízkokalorický dietní jogurt chutná sice také sladce a krémově, ale stejně si nemůžete pomoct a máte dojem, že je to přeci jen o něčem jiném, než když tam ten opravdový cukr je? Vědci z americké DukeUniverzity a portugalské Univerzity Porto přišli na to, co tento rozdíl způsobuje. Je to něco jako šestý smysl našeho mozku, který nezávisle na chuti dokáže určit kalorickou hodnotu potraviny. K výsledkům došli vědci na základě zajímavého pokusu, v jehož hlavní roli byly laboratorní myši. Jedna skupina myší měla geneticky odstraněný chuťový senzor pro sladké, druhá myší skupinka byla naprosto normální. Překvapivě všechny myši bez rozdílů ale dávaly zcela jednoznačně přednost vodě s cukrem oproti stejně sladce chutnající nekalorické tekutině. Tak se stalo nicméně až po deseti minutách pokusu, což jen posiluje fakt, že tento jev nesouvisí s chuťovými smysly. U myší, které nebyly schopny chuť vůbec vnímat, navíc docházelo úplně stejně jako u zdravých myší k aktivaci odměňovacího centra v mozku. Výsledek studie evokuje otázku, jestli tedy skutečně nízkokalorické produkty chrání před obezitou. Kalorie v našem těle totiž zcela nezávisle na chuti aktivují centrum odměny v mozku. Na základě tohoto objevu se dá s jistotou předpokládat, že pokud při dietě nedochází k aktivaci mozkového centra odměn, dříve nebo později dotyčná osoba bude muset kúru přerušit a potřebné kalorie a s ní „odměnu“ získat jinak. Studie každopádně nezjistila, který systém v těle slouží jako tento detektor kalorii. Může to mít souvislost buď s hladinou inzulinu v krvi, nebo se senzory ve střevech či žaludku. To vše bude v následujících letech podrobeno dalšímu výzkumu.

Britští vědci vyvinuli nový lék, který by mohl zastavit vývoj Alzheimerovy choroby. Podle výzkumníků z aberdeenské univerzity je lék zacílen proti tvorbě tau proteinu v mozku a jako některé další vědecké objevy vznikl náhodou. Účinná látka, methylthioninium chlorid, je totiž známá spíš jako modré barvivo pro laboratorní experimenty. Když profesoru Claudu Wischikovi před dvaceti lety do zkumavky z barviva ukáplo, tau protein ve zkumavce zmizel. „Poprvé jsme dokázali, že je možné zastavit progresi choroby zaměřením se na shluky patologických proteinů tau v okolí nervových buněk, které s nemocí souvisejí,“ řekl profesor Wischik s tím, že analýzy po 24 a 50 týdnech aplikování Remberu prokázaly více než dvakrát lepší výsledky než při standardní léčbě. Dosavadní testy léku Rember na více než třech stovkách pacientů prokázaly 81% rozdíl v postupu mentálního úpadku proti lidem, kteří žádný lék nebrali. Rozsáhlejší testování je naplánováno na příští rok. Přestože je třeba ještě více testů, podle profesora Claudea Wischika by mohl být lék na trhu do roku 2012. Vědci se rovněž snaží zjistit, zda by mohl hrát roli v prevenci alzheimerovské demence.

Příležitost k zařizování vlastního bytu či domu máme jen párkrát za život, anebo dokonce jen jednou. Někdo si chce splnit svůj letitý sen o bydlení, jiný odvážně experimentovat s prostorem, další je ovlivněn tím, co vidí ve výpravných publikacích a časopisech. Bude výsledkem útulný domov -nebo jen místo k přespání, v němž se cítíme nesví?

Na film americké režisérky Debry Pascali Bonaro Orgasmický porod jsem šla poněkud s despektem. Mám za sebou dva porody a troufám si říci, že orgasmus vypadá jinak. Postupně jsem však svůj názor či spíše předsudek vůči tomuto filmu podstatně měnila.

Čeští porodníci jsou špičkovými odborníky. Jedna skutečnost jim však uniká: že rodičky jsou lidské bytosti s psychickými potřebami. V náročné situaci, jakou porod bezpochyby představuje, potřebují mimo jiné i citlivý přístup a respekt ke svým pocitům a přáním.

28 hodin jízdy v autoškole a hurá na silnici! Jen málokdo však v rámci výuky zakusí kritickou situaci - když ho později překvapí, často nedokáže správně zareagovat.

Po letech praxe v manželské poradně mohu prohlásit, že s vysloveně patologickou žárlivostí psycholog nehne. Pro partnera je nejjistější rozchod, pro žárlivce je určitou nadějí psychiatrická léčba. Jaké případy tedy mají šanci na úspěch?