Online archiv

Zajímá vás recept na dlouhý, zdravý a šťastný život? Odborníci zabývající se dlouhověkostí se vypravili do oblastí, kde lidé žijí aktivně až do stovky, aby prozkoumali jejich životní podmínky.

Mít hodně testosteronu je pojem sám o sobě. Co si pod tím představujeme? Vypracovanou hruď a široká ramena? Hluboký hlas? Obličej s ostře řezanými rysy a výraznou bradou? K žádné ráně nemít daleko a riskovat za všech okolností? Každou noc uléhat s jinou kráskou? To zdaleka není všechno.

Nové technologie mění náš svět i tradiční fungování rodiny. Máme se bránit? Znamená změna podoby nukleární rodiny její konec, nebo nový začátek?

Rýžové terasy pokrývající dlouhá horská úbočí, sněhobílé pláže, korálové moře a tropické slunce. Ale i neutichající ruch, všudypřítomné troubení, horko, zápach a odpadky hlavního města Manily. I takové jsou Filipíny.

V posledních letech nenápadně postupuje trend posouvání hranic. Začíná doslova od kolébky: nespěchá se s odkládáním plenek ani dudlíků, odsouvá se zahájení školní docházky. Pak odkládáme ukončení studia, začátek pracovní kariéry, svatbu i založení rodiny. Nastává doba lenivá?

Taky miluješ modrou? To je další důkaz, že patříme k sobě! Anebo ne? Napoví takové „maličkosti“ jako oblíbená barva něco o budoucí partnerské shodě?

V americkém Texasu byla zakázána kniha pojednávající o zvířecích emocích. Emeritní profesor ekologie a evoluční biologie Mark Bekoff z univerzity v Coloradu zjistil, že jeho publikace The Smile of a Dolphin: Remarkable Accounts of Animal Emotions byla zakázána v některých knihovnách a vyškrtnuta ze seznamu možné školní četby určitých škol. V tomto zákazu se odrážejí specifické názory Texasanů, například ty odmítající Darwinovu evoluční teorii. Pokud se při vysvětlování zvířecích emocí a vzájemného vztahu mezi člověkem a zvířetem argumentuje v duchu evolucionismu, je to podle Bekoff a problém. Jsou tu ovšem ještě další důvody, proč uvrhnout tuto vědeckopopulární knížku do klatby: ochránci mravů poukazují na části pojednávající o sexuálním chování a agresivitě. „Předpokládám, že vadí i obrázek velrybího penisu,“ soudí vědec. V této oblasti Spojených států se totiž vcelku běžně stává, že většina popularizačních publikací je zakázána, obsahují-li zmínky o sexu, násilí, svatokrádeži, náboženství, o lidských rasách či politice. „Moje kniha je vinna ve dvou z vyjmenovaných bodů obžaloby: ze sexu a násilí,“ říká autor. Amerika je prostě zemí paradoxů - na jedné straně je domovinou špičkové vědy a nositelů Nobelových cen v mnoha oborech, na straně druhé průzkumy ukazují, že v posledních dvaceti letech se příliš nezměnila nedůvěra značné části běžné populace ve vědu a moderní výzkum. Téměř 50 % obyvatel věří, že Bůh stvořil svět v posledních tisíci letech a že existuje peklo, 72 % populace věří, že Bible je skutečné slovo Boží, a z toho 40 % věří, že by se měla chápat ve všech ohledech opravdu doslovně. Skuteční „fundamentalisté“ představují prý ve Spojených státech 20 % populace, což je 63 milionů obyvatel. Kam byste na ně chodili s nějakým evolučním vývojem druhů! A pokud mají i dostatečnou rozhodovací moc v obci či regionu, nejdou pro cenzurní zásahy daleko.

Zkusili jste už všechno: kamarády, rodiče, psychologa, kouče... Všichni se vám snažili říci svůj názor na váš problém nebo vás navést na cestu k vlastnímu řešení. Jenže to nějak nefunguje. Žádná z dobře míněných rad se vám nehodí a všechny ty úžasné metody sebepoznání vedou akorát k tomu, že máte sami sebe plné zuby. Co s tím?

Touha po dokonalosti se prolíná všemi kulturami od nepaměti. Čas od času jsou podobné snahy podpořené vědeckými fakty, jindy se zvrhnou ve zrůdné ideologie. Nejkřiklavějším příkladem je nacistická genocida dvacátého století. Neudělá lidstvo někdy v budoucnu podobné chyby?

Výzkumy dlouhodobě ukazují, že touto poruchou řeči trpí více chlapci než dívky a že úspěšnost terapie je výrazně vyšší v dětském věku než v dospělosti. Nepochopení příčin koktavosti a špatná volba terapie - to jsou problémy, s nimiž se lidé s touto komunikační poruchou setkávali a mnohde setkávají dodnes. Důsledkem je, že zvolený způsob pomoci nemusí být jedinci vůbec k užitku. Ve 30. letech minulého století bylo například za příčinu koktání považováno leváctví nebo jeho přeučování na praváctví. To je dnes již popřeno a vyvráceno vědeckými důkazy. Rád bych vám představil přístupy, které v Japonsku při práci s koktajícími pacienty a jejich okolím používám. Považuji za důležité na startu terapeutického působení vždycky znát příčinu vzniku a přirozeného vývoje koktání u konkrétního dítěte. Zjistit, kdy koktavost začala, je stěžejní informací nejenom pro rodiče, ale zejména pro terapeuta, logopeda. Proto svůj první přístup označuji jako konzultace založené na důkazech.