Online archiv

Vypadali jako takový pěkný pár, na první pohled se k sobě hodili - kdo je znal jen vzdáleně, nechápal, proč se rozešli. Kdo je znal důvěrněji, nechápal, jak spolu mohli zůstat tak dlouho - způsob, jakým spolu partneři komunikují, leccos napoví…

Americký psycholog profesor Martin Seligman patří k nejcitovanějším autorům na světě. Je zakladatelem pozitivní psychologie, která si během dvou desítek let získala pozornost psychologů všech kontinentů. V červnu přijíždí během svého evropského turné také do Prahy. Při této příležitosti poskytl Psychologii dnes exkluzivní rozhovor.

Kdybyste zjistili, že váš kolega (přítel) opsal část své disertační práce, upozornili byste na to?

Tenhle výrok dnes můžeme slyšet i od mužů. Podle zprávy Pew Research Center za posledních 40 let Američanky předběhly své muže, jsou vzdělanější a mají lepší pracovní pozice než jejich partneři. Podle Richarda Fry a Very Cohn, kteří zprávu, publikovanou na serveru APA.org, zpracovali, tyto trendy přispěly k tomu, že nyní z manželství ekonomicky profitují muži. „V minulosti, kdy pracovalo relativně málo žen, manželství více posilovalo ekonomické postavení žen. V posledních letech je tomu naopak,“ tvrdí. „To, jak narostly zisky a také vzdělanost žen, odráží řadu iniciativ na podporu rovných příležitostí,“ říká Vera Cohn. A dodává, že se ale zatím nepodařilo překonat příjmovou propast mezi oběma pohlavími. Podle výzkumníků je tento trend částečně i důsledkem ztráty řady pracovních příležitostí, který muže, jež přišli o zaměstnání (například v různých továrnách a dalších výrobních odvětvích), nutí přehodnotit své postoje a více se angažovat v péči o děti. Hospodářská recese také vede k tomu, že lidé, kteří dříve dokázali zabezpečit rodinu díky nekvalifikované, ale přesto dobře placené práci, odkládají založení rodiny.

Lidé trpící alergiemi, zejména alergickou rýmu a astmatickými projevy, jsou častěji ohroženi depresí, úzkostmi a poruchami spánku. Při zaznamenávání nálad alergiků a koncentrací pylů v ovzduší byla nalezena jasná souvislost, uvádí se ve stati publikované v Current Treatment Options in Neurology. Čím vyšší koncentrace pylu, tím horší nálada. Stres vyvolaný alergickými reakcemi může u citlivých jedinců, kteří mají nějaké skryté psychiatrické onemocnění, vyvolat sebevražedné jednání. Každoročně dochází ke zvýšení počtu sebevražedných pokusů právě v časech vrcholící pylové sezóny. Odborníci vysvětlují spojitost mezi alergií a depresemi jednak tím, že alergické reakce jsou značně zatěžující, představují pro organismus déletrvající formu stresu, kvůli ucpanému nosu, kašli, zhoršenému dýchání či svědícímu ekzému se snižuje kvalita spánku, odpočinku a regenerace sil. V případě astmatu navíc hrozí i stavy dušnosti, které mohou vyvolat panickou reakci, jež dušnost dále zhoršuje. Bez následků však není ani léčba kortikoidy, které mohou při dlouhodobém podávání vyvolávat poruchy nálad - manické i depresivní. Proto by se lékaři pečující o alergické pacienty měli vždy zajímat o poruchy nálad a psychiatrická onemocnění a podle toho volit léčbu. Naopak psychiatři a psychologové by měli chtít vědět, zda klient s depresemi netrpí pylovou alergií. (zdroj: www.bez-alergie.cz)

Sloupek terezy boehmové

Představme si, že v budoucnu objeví nějaký badatel seznam našich nejfrekventovanějších příjmení. Z nedostatku jiných informací vezme tento zdroj jako východisko k úvahám, co jsme byli zač. Celkem logicky bude předpokládat, že původ příjmení nebyl náhodný, nýbrž že označoval nějakou nápadnou vlastnost svého nositele. Jak bychom v takovéto analýze dopadli? (Číslo u příjmení určuje pořadí podle frekvence, číslo v závorce pak počet jeho nositelů). Kdyby badatel usoudil, že Češi měli celkem šťastnou povahu, ale co se týká fyzických parametrů, bylo daleko více lidí kteří by po fyzické stránce nevynikali, dopustil by se stejné chyby jako historikové, když se z místních jmen pokoušeli zjistit, jaká vegetace kdysi rostla na území dnešní ČR. Pointa je v tom, že když se nějaké místo jmenuje Borová, neznamená to, že v tamní oblasti rostly borovice. Naopak - borovice tam byla vzácná, proto sloužila jako označení místa (kdyby rostla všude, nemohla by mít rozlišovací funkci). Pokud by v populaci byli všichni smutní, event. by měli hrb, nikdo by takové příjmení nedostal. Jinými slovy - je-li příjmení Veselý 10x častější než Smutný, moc veselo tu nebylo…

(Pd 4, 5/2010)