Online archiv

Vydání: 12/2006

Jak se žije s rozštěpem

EVA ČÍŽKOVÁ, 12/2006
Co prožívají mladí lidé s obličejovým rozštěpem? Jak rozštěp ovlivnil jejich psychiku a vztahy? Zažívají na prahu dospělosti problémy spojené s touto vývojovou vadou, nebo po sérii plastických operací už dokáží žít bez obtíží?

Dětská pozornost a učení

MAREK ŠULC, 12/2006
Školní rok je v plném proudu a děti jsou téměř denně nabádány, aby dávaly pozor, aby nic důležitého neuniklo jejich pozornosti ve škole ani při domácí přípravě. Nejednou přitom stojí v cestě jejich pozornosti překážky, které úspěšnému učení brání. A někdy je tam nevědomě stavíme sami.

Jak působit přesvědčivě

Jindřich Urban, 12/2006
V marketingu je velice důležitá důvěryhodnost osoby, jež danou věc či myšlenku prezentuje. Výchozí předpoklad, že se komunikátorovi nedá věřit, vytváří u příjemců obranný postoj, usnadňující odmítnutí všech sdělení, která nejsou v souladu s jejich vlastním názorem. Jestliže příjemce sdělení komunikátora nezná, pak sama komunikace slouží jako základ pro hodnocení jeho důvěryhodnosti. Jestliže je záměr komunikátora vnímán jako snaha o přesvědčování, objevuje se předběžná ostražitost a připravenost k obraně. Naopak může být komunikace obzvláště účinná, jestliže je vnímána jako něco, co působí proti předpokládaným zájmům komunikátora. Pokusy v oblasti interpersonální komunikace pak ukazují, že „náhodné“ zaslechnutí názoru může vést ke změně postoje s větší pravděpodobností než přímý projev komunikátora k recipientovi. Klíčový je ovšem i příjemce sdělení. Jednostranné argumenty se vyplatí u osob s nižším vzděláním. Pokud mají příjemci sdělení naopak vyšší vzdělání a odlišné názory, mnohem účinněji působí, jsou-li konfrontováni s oběma stránkami problému. Existuje též charakteristický znak osobnosti, jakási obecná přemluvitelnost - ochota přijmout komunikovaná témata bez ohledu na daného komunikátora, způsob komunikace, typ média a situační okolnosti. Obecně lze na toto téma říci, že ženy lze snadněji přesvědčit než muže a že největší ovlivnitelnost je u osob ve věku devíti let. Dále pak přemluvitelnost souvisí s představivostí, sebevědomím a extravertovaností jedince. Otázkou je, do jaké části sdělení je nejvýhodnější umísťovat silné argumenty. Raději na začátek, nebo na konec? U prvé možnosti budeme těžit z účinku prvenství, u druhé z účinku nedávnosti. Obecně platné tvrzení zde ovšem zřejmě nelze formulovat. Jestliže se jedná o neznámé téma, bývá většinou výhodnější uvést nejsilnější argument již na začátku. Někdy však závěr uvedený již na začátku sdělení může snížit pozornost recipienta nebo u něj vytvořit dojem, že bude manipulován. Kelley a Volkart sledovali skauty, kteří vyslechli projev útočící na skautské hodnoty. Ti chlapci, kteří skautské hodnoty oceňovali nejvíce, jim byli po tomto útoku ještě více oddáni -vznikl takzvaný bumerangový efekt. Z toho plyne hypotéza, že příslušnost ke skupině se u jedince, jenž byl vystaven vnější propagandě vůči změně názoru, zvyšuje. Velice důležitá je též vnitřní angažovanost dotyčné osoby. Pro marketingovou komunikaci z toho plyne: * u jedinců, kteří jsou vůči sdělení naladěni odmítavě, nelze od přesvědčovací komunikace očekávat pozitivní účinek; naopak může dojít k bumerangovému efektu; * tam, kde není komunikovaný názor dopředu ani přijímán, ani odmítán, lze nejsnadněji dosáhnout změny postojů v žádaném směru; * u primární akceptance dojde komunikací pravděpodobně k posílení tohoto postoje.

Triky reklamního průmyslu

Zbyněk Rozbořil, 12/2006
Optimálně se reklama musí podobat svádění, provázet konzumenta po jeho podvědomých přáních a touhách. Aby byla účinná, musí pro vás být atraktivní, zajímavá, přitažlivá a dát vám příslib poskytnutí toho, po čem teď nejvíce toužíte. Pomocí průzkumů se tvůrci reklam snaží odhalit takzvaná horká tlačítka - témata, na která bude u cílové skupiny apelovat. U výrobků pro ženy to bývají zpravidla jistota, podpora, kontrola, děti, zdraví, rodina; u můžu výkon, výsledek, prestiž. Někdy mi to připadá tak stereotypní, až je to zábavné. Abyste si reklamu zapamatovali a úspěšně vybavili, musí ve vás vyvolat takzvaný sebevztažný efekt - musíte získat dojem, že se vás osobně týká. Proto se nepoužívají obecné nekonkrétní formulace, ale tvůrce oslovuje přímo vás, snaží se vás zapojit a zatáhnout do hry. Jednoduchým, nicméně nesmírně efektivním trikem je použití otevřené otázky, na niž sami hledáte odpověď. Vybavuje se vám nějaký příklad takové kampaně? (Právě jsem vás zmíněným trikem přiměl k tomu, abyste se nad daným tématem zamysleli). Čím více vaší pozornosti dokáže tvůrce reklamy získat, tím větší je šance, že si ji zapamatujete. Velkou vychytávkou je takzvaný efekt nedokončené činnosti. Tvůrce vás zaujme zajímavým podnětem či otázkou, ale neodpoví hned. Jste zvědaví a sledujete, co bude dál. Věnujete reklamě vědomou pozornost a mnohem lépe si ji zapamatujete. Báječným příkladem byla úvodní kampaň na O2, kde jste se zpočátku dozvěděli pouze to, že přichází nový proud v komunikaci. Žádné vysvětlení, žádné přesvědčování, jen toto prosté oznámení, éterická hudba a krásný modrý vizuál. Podobně začínala před několika lety kampaň na deník Super. Černobílý provokující obrazec a slogan „Chybí Ti něco super?“ Jasně, že si řeknu: chybí - komu by nechybělo? A sleduji, co mě čeká. V reklamě skvěle funguje i narušení rámce. Když se podaří, abyste si řekli: „Co to, sakra, má být?“ Dostanete se do emočního napětí a opět věnujete reklamě pozornost. Aktivujícím prvkem, jímž lze odbourat odpor vůči reklamě, je humor. Silným přesvědčovacím prostředkem v reklamě je příběh. Zpravidla reklama začíná lehce negativním laděním, navodí se napětí a zápletka stupňuje. Při vyvrcholení zápletky se objevuje řešení spojené se značkou produktu. Od objevení značky je ladění spotu naopak výrazně pozitivní a posiluje se tak asociace značka = spasitel. Pro upoutání pozornosti a lepší zapamatování používá reklama i podpůrné vizuální a akustické triky: * velikost: větší objekty stimulují pozornost více; * barva: barevné motivy upoutávají smysly efektivněji než černobílé; * pohyb: pohybující se předměty upoutávají pozornost pravděpodobněji než věci bez pohybu; * kontrast: je prostředkem vyčlenění objektů; * odloučenost: zvýraznění sdělení izolací ve vnímaném poli (například bílým místem mezi inzeráty v novinách); * hudba: durové melodie navozují pozitivní náladu, mollové hloubavost a melancholii.

Dejte mi piluli

Pavla Koucká, 12/2006
A když ne piluli, tak aspoň operaci, popisuje požadavky současných pacientů psychiatr Radkin Honzák. Každá nemoc je přitom psychosomatická -i jednoduchá zlomenina, dodává.

Kognitivní schopnosti a PTSD

12/2006
STRUČNĚ

Osamělost a stresový hormon

12/2006
STRUČNĚ

Zjištění Alzheimerovy choroby z krve

12/2006
STRUČNĚ

Zeleninou proti stárnutí

12/2006
STRUČNĚ

Cvičební bulimie

Elena Strešková, 12/2006

Jak proti obezitě?

12/2006
STRUČNĚ

Světový průzkum sexuálního chování přinesl překvapení

-red-, 12/2006