Výsledky z vyšetření? Nechceme pravdu
2/2012Lidé odmítají zajít na kontrolu nebo si zavolat pro výsledky testů, protože nechtějí vědět, jestli jsou nemocní či jim nemoc hrozí. Problém je v tom, že u mnoha nemocí je naopak potřebná včasná diagnóza, která zvyšuje šanci na vyléčení nebo zlepšení průběhu nemoci. Jak tento bludný kruh rozetnout? „Přimět pacienty k tomu, aby přemýšleli o tom, co je pro ně cenné, a obecně o svém životě vůbec,“ odpovídá výzkum psychologů Jennifer L. Howellové a Jamese A. Shepperda z University of Florida. „Pokud se vám podaří přesměrovat pozornost lidí z hrozeb a nemocí na snahu o vlastní celkově zdravý způsob života, lépe pak přijmou i nepříjemnou informaci,“ vysvětluje Howell. „Dělejte to tak, a pacienti budou s daleko větší pravděpodobností ochotni podstoupit vyšetření či si vyslechnout nepříjemné informace o svém zdravotním stavu a případných hrozbách – a to i ve velmi vážných případech,“ říká Howell s tím, že velmi důležitá je u pacientů schopnost seberefl exe. Výsledek studie uveřejnil odborný časopis Psychological Science, vydávaný společností Association for Psychological Science. Průzkumu se účastnilo 100 lidí. Jedna část probíhala následovně: participanti měli vybrat vlastnost, kterou oceňují (poctivost, přátelskost apod.). Potom měli na výběr – buď napíšou esej o tom, jak sami vybranou vlastnost projevují, nebo mohli popsat, jak vybranou vlastnost projevuje jejich kamarád. Potom sledovali video o fiktivní nemoci, která má ovlivňovat nebezpečným způsobem metabolismus a může vést k mnoha zdravotním komplikacím. Všichni následně na počítači vyplnili vstupní data do kalkulátoru, který měl určit, jaká je pravděpodobnost, že nemoc někdy ve svém životě dostanou. Pak se měli rozhodnout, jestli chtějí znát výsledky výpočtu. Ukázalo se, že mnohem méně účastníků výzkumu, kteří popsali v eseji sami sebe, se odmítlo podívat na výsledky testů pravděpodobnosti nákazy (fiktivní) nemocí. Ve skupině, která raději popsala své kamarády, bylo více těch, kteří se na výsledky odmítli podívat.