Online archiv

„... a mizérie tvoří mizérii,“ říká Ivana Watson, členka expertní rady People Management Fora (PMF). NÁVRAT K HODNOTÁM – zbytečnost, nebo nutnost pro naši budoucnost?

PODOTEKY STANISLAVA KOMÁRKA

Ještě naši rodiče tyhle výrazy říkali jen polohlasem a v soukromí. Dnes je potkáváme v médiích, slýcháme v Poslanecké sněmovně a čteme na internetu. Jde o přirozené posouvání hranic, nebo o znamení společenského úpadku?

„Uprostřed zimy jsem pocítil, že kdesi ve mně je nezničitelné léto,“ napsal spisovatel a představitel existencialismu Albert Camus. A možná právě vy patříte k lidem, které při čtení této krátké věty polije hřejivý pocit, prožitek naděje.

Pravděpodobně nás nepřekvapí, že psychologické výzkumy potvrdily, že ženy sní více o mezilidských vztazích, o lásce a harmonickém vztahu, o rodině a o potenciálním manželovi. Projevují se u nich pečovatelské sklony a zájem o vlastní tělo. Muži sní spíše o sexu, o agresi, fyzické síle a vlastních hrdinských výkonech. Zajímavé je také pohlédnout na denní snění z hlediska věku. To, že staří lidé více vzpomínají a mladí lidé více plánují, nikoho nezarazí, ale zajímavé je už zjištění, že s rostoucím věkem klesá počet nepříjemných fantazií. To může být způsobeno například klesajícími požadavky na sebe sama i na své okolí a smířlivějším postojem k životu. Za období, kdy člověk sní nejvíce, je pokládáno dospívání. Rovněž vzdělání a socioekonomický status mají vliv na obsahy denního snění. Například psycholog Jerom L. Singer zjistil, že snění mládeže středních vrstev má realističtější charakter než snění mládeže z vrstev nižších. Ti si kladou příliš vysoké cíle, které se jim nedaří zrealizovat, a to bývá příčinou následné frustrace a rezignace.

Denní snění známe všichni. Kdo by nesnil? Kdo by si nevytvářel vlastní realitu, ve které může dosáhnout svých přání, cílů, ideálů i nejtajnějších tužeb? Kdo by občas neutekl do vlastního vysněného světa, který přináší útěchu a hojí rány způsobené nemilosrdnou realitou?

2. část

Na přelomu století točila filmy a psala knížky o ženách a říkala, že je třeba, aby ženy vstoupily víc do společnosti a muži se víc vrátili domů, do rodin. Jak vnímá režisérka Olga Sommerová současnou situaci?

Ubývá párů, které se berou. Vysoké procento manželů se rozvádí. Má podle vás manželství budoucnost?