Online archiv

Vydání: 4/2009

DYSLEKTIK NA STŘEDNÍ ŠKOLE JEDINĚ S INTENZIVNÍ DOMÁCÍ PŘÍPRAVOU

Markéta Páralová, 4/2009
„Běž se učit!“ Tuto větu jistě všichni rodiče i jejich děti dobře znají, slyší ji často i několikrát za odpoledne. Reagují vaše děti otráveným „Vždyť všechno umím“ nebo „Nemám se co učit“ či „ u učení tři hodiny denně, a přesto se známky pohybují mezi čtyřkou a pětkou? Potom mezi příčiny školního neprospěchu může patřit špatná domácí příprava.

JAK VYZRÁT NA VLASTNÍ ŽÁRLIVOST

4/2009
Na dotaz odpovídá Mgr. Jan Vodák, Ph. D., partnerský poradce

Neúspěch v prvním kole přijímacích zkoušek… A co dál?

4/2009
Přes veškeré předchozí studijní předpoklady, nebyl některý z vašich žáků přijat na odpovídající střední školu, kvalitní gymnázium apod.? Nebo jste dokonce vychovatelem či rodičem dítěte, které by si zasloužilo kvalitní středoškolské vzdělávání, ale třeba pod vlivem trémy, stresu či nemoci neuspělo u přijímacích zkoušek, a tak ho čeká například jen méně lákavá varianta střední odborné školy s maturitou nebo hledání dalších variant a posledních volných míst na druhořadých gymnáziích? Máte samozřejmě možnost využít druhého kola výběrových řízení některého ze soukromých gymnázií a středních škol. A my pro vás máme zajímavý tip, zvláště pokud jste z Prahy a okolí. Na Praze 4, poblíž stanice metra C Opatov, začalo v loňském roce fungovat jedno z těch kvalitnějších a finančně dostupných gymnázií - Soukromé gymnázium COGNOS. Gymnázium COGNOS je všeobecné čtyřleté gymnázium, akreditované MŠMT ČR, které poskytuje středoškolské vzdělání s důrazem na přípravu studentů ke studiu na VŠ, na jejich zvýhodnění na trhu práce nebo na soukromé podnikání. Studium je založeno na individuálním přístupu ke každému studentovi, usiluje o zdravý vývoj jeho osobnosti a připravuje ho na úspěšnou profesní kariéru i šťastný osobní život. Pedagogický sbor je složen z pečlivě vybíraných učitelů na základě doporučení a praktického testování ředitelkou školy. Vlastníkem a zřizovatelem školy je Bankovní institut vysoká škola (www.bivs.cz), který díky silnému zahraničnímu partnerovi umožňuje studentům kvalitní vybavení, nízké školné, případně studijní pobyty v zahraničí. „V početně menších třídách může každý učitel věnovat jednotlivým žákům mnohem více pozornosti a péče, kterou aktuálně potřebují. Snažíme se naučit maximum školní látky bez zbytečného stresu a tak, aby studium naše děti opravdu bavilo. Z rozhovorů s nimi i jejich rodiči víme, že k nám do gymnázia chodí rádi a také oceňují, že s nimi velice lidsky řešíme jejich školní i osobní problémy,“ dodává Mgr. Alena Zemková, ředitelka školy.

DĚTI Z DĚTSKÝCH DO DOMOVŮ NA ZŠ: 3 pohledy

Tereza Komárková, 4/2009
V České republice jsou stovky dětí v dětských domovech ve věku základního vzdělávání. Není to malé číslo. A navíc, tyto školou povinné děti chodí na základní školy převážně v místech sídla dětského domova, a tak je jejich koncentrace v těchto školách výrazně vyšší než jinde. Jsou děti z dětského domova na základních školách dětmi se speciálními potřebami? Jaká je spolupráce mezi dětskými domovy a školami?

SMYSLUPLNOST ŠKOLNÍHO TRÁPENÍ

Jan-Michal Mleziva, 4/2009
Devátým rokem mám příležitost sledovat základní školu očima rodiče. Pokud se pokusím toto období vyhodnotit, docházím k závěru: Základní vzdělávání představuje nenahraditelnou ztrátu času. Proč? Protože žákům je každodenně předkládán a následně k domácímu naučení zadáván vypreparovaný substrát učební látky, který je tak odtažitý od života, že nakonec postrádá smyslu. Této formě duševní potravy našich dětí je dáván nádech vážnosti a je stvrzován neustálým ústním či písemným zkoušením. Reakce „Tati, nic mi nevysvětluj, paní učitelka to chce odříkat jen tak, jak to máme v sešitě.“ mě pokaždé přiváděla k šílenství, neboť jsem si uvědomoval, že cílem dítěte není poznat a pochopit, nýbrž pouze získat jedničku. Jednou jsem mezi školními zápisky dcery objevil verše: „Dnes ve škole byla nuda, dnes ve třídě bez oběda.“ anebo „Pan … do třídy vstoupil a žáky testem zaskočil. Všichni žáci se zhrozili, až pana … z okna vyhodili.“ Na první pohled nic zvláštního a odlišného od toho, co jsme ve školních lavicích zažívali před 30 lety. Tehdy však škola představovala základní zdroj informací o světě a každý, alespoň podvědomě, vnímal skutečný smysl účasti při výuce, byť byla sebenudnější.

JSOU UČITELÉ LEPŠÍ NEŽ UČITELKY?

4/2009
Jak asi mnozí tušíte, inspiraci k tomuto tématu nám poskytli lékaři. Předseda lékařské komory prohlásil feminizaci v lékařství za jednu z příčin upadající kvality medicínských služeb. Jak je to u učitelů, kde je přesila žen ještě patrnější? Ptali jsme se rodičů a učitelů, na příště plánujeme pohled odborníků.

Jak může škola pomoci v eliminaci rasismu ve společnosti?

4/2009
Otázka pro Mgr. Martinu Hurtovou, z katedry primární pedagogiky, PdF UP v Olomouci

STÁTNÍ MATURITA NANEČISTO

4/2009