Online archiv

Vydání: 3/2005

Rámcové vzdělávací programy na startovní čáře

Mgr. Petr Kukalarchiv, 3/2005
Počátkem letošního roku vstoupil v platnost školský zákon, který vytváří legislativní oporu pro rámcové vzdělávací programy. Jejich zavedení mění roli žáků, učitelů i rodičů.Rodiče by neměli čekat, až se změní metody výuky, ale měli by dětem pomoci rozvíjet dovednosti, u nichž se to škole nedaří.

Ve škole pohoda - rodina v pohodě a naopak?

PhDr. Petr KlímaPetr Paclíček, 3/2005
V rodinách, především tam, kde mají děti problémy s učením, školní kolotoč velmi výrazně zasahuje do rodinného života. Školními neúspěchy dětí se zabývá mnohdy celá širší rodina, zkoušejí se různá řešení, východiska, opatření.Rodiče jsou zváni do školy, hledají se viníci.Ostatně, na co vzpomínáme nejraději ze školních let? Jsou to známky či společné prožitky?

Nejlepší prevencí na problémy s dospíváním je dobrá parta

Mgr. Jiří Kučeraarchiv, 3/2005
Jiří Zajíc je mužem mnoha zájmů, mezi největší patří práce s mládeží. Jako dlouholetý skaut a ředitel Kanceláře České rady dětí a mládeže zná problematiku skutečně detailně. Zeptali jsme se ho: Jakým způsobem tráví děti v Českérepublice volný čas? Spíš aktivně nebo víc sedí u televize nebo počítače?Bude-li to fotbalový, skautský, pionýrský, turistický či jiný oddíl nebo i schola při kostele, to je jedno. Musí to být ale taková parta, která je založena na dostatečných nosných základech, to znamená musí tam býtnějaká duchovní orientace, třeba implicitní, daná osobou vedoucího.

Strava pro zdraví - 12 evropských kroků ke zdravé výživě

Daniela Kramulová, 3/2005
Krok 12: Podporujte výhradně kojení a přídavek bezpečných a odpovídajících doplňkových potravin do šestého měsíce věku dítěte, s kojením pokračujte i během následujících měsíců do roku života.Poslední doporučení Světové zdravotnické organizace obyvatelům Evropy poněkud vybočuje z linie předchozích, ovšem jen na první pohled. Dobrý začátek, a tím kojení dítěte bezpochyby je, dokáže nastavit úspěšnou startovacíčáru pro další vývoj. Každé mateřské mléko totiž prvotně uspokojuje specifické potřeby vlastního druhu. Lidské mládě se vyvíjí mnohem pomaleji než mláďata jiných savců. Dlouhé měsíce nehraje hlavní úlohu pohyb, ale rozvoj mozkua jeho funkcí. Proto mateřské mléko obsahuje například méně bílkovin než mléko kravské, které bývá základem umělé výživy (tele rychle roste, potřebuje bílkoviny pro tvorbu svalové hmoty). Také skladba jednotlivých bílkovin jeodlišná a snadněji stravitelná. Proto chce kojené dítě pít častěji než uměle živené - zato mu nehrozí riziko alergické reakce na laktoglobulin, jednu z bílkovin kravského mléka. Mateřské mléko obsahuje až čtyřikrát vícnenasycených mastných kyselin nezbytných pro kvalitní výživu mozku.Kojení kojenci si v prvních měsících života"nevykrmí"tolik tukových buněk a zpravidla mívají lepší obranyschopnost. Při sání z bradavky dokonce dochází i k přenosu informací o tom, jaké bakteriální prostředí jev ústech dítěte. Na jeho základě se v mléčné žláze vytvářejí aktuálně potřebné protilátky tak, aby byl trávicí trakt kojence chráněn proti průjmovým onemocněním. (Právě ten je totiž v prvních měsících života hlavní branou infekce.)Obsah vitamínů a minerálů v mateřském mléce závisí na výživě matky. Platí to zejména o vitamínu C, vitamínech skupiny B, železe, jódu, případně vápníku (pro ten si ovšem při nedostatečném přívodu mateřský organismus sáhnedo vlastních rezerv, což žena odnese např. zvýšenou kazivostí zubů). Kojící matka by měla jíst vyváženou racionální stravu obsahující denně:3-5 porcí obilovin a výrobků z nich (1 porce - např. menší krajíc chleba nebo 2 kopečky rýže), přednostně celozrnných,3-5 porcí zeleniny a ovoce, raději v syrovém stavu (zhruba co kus to porce),3-4 porce mléka a mléčných produktů, přednostně zakysaných a nízkotučných (1 porce - např. 200 ml mléka, 50 g sýra, 150 ml jogurtu),2 porce libového masa, vajec a luštěnin (1 porce - např. 100 g masa nebo půl vejce), mořské ryby alespoň dvakrát týdně jako zdroj jódu.Aktivní pohyb a sport matkám prospívá, nicméně kyselina mléčná, která se při něm uvolňuje ve svalech, částečně přechází do mateřského mléka a ovlivňuje jeho chuť. Dokonce tak, že některé děti ho mohou odmítat. Proto jevhodné kojit před sportovní aktivitou a asi devadesát minut po ní. Při kojení by matka měla nadbytečná kila shazovat velmi zvolna, ne víc než 2 kg měsíčně.Rady ohledně kojení i doplňkové výživy poskytne dětský lékař, nezisková organizace Laktační liga se svou Národní linkou kojení (tel. 261 082 424) a www.kojeni.cz, či www.mamita.cz

Karty lze získat na nových místech

-red-, 3/2005
Institut dětí a mládeže (IDM) projednal a uzavřel dohodu s GTS o prodejním místě nejen ISIC (International Student Identity Card) i ITIC (International Teacher Identity Card), které budou navíc zpřístupněny i pedagogům školskýchzařízení (SVČ a DDM), a to prostřednictvím AICM a ICM v krajích prakticky po celé ČR. Více informací získáte v ICM IDM na Senovážném náměstí v Praze, na jeho webových stránkách i na stránkách IDM (www.idm-msmt.cz).

Skřítek Lipánek se těší na vaše práce

-red-, 3/2005
Se staronovou soutěží přichází CID - Centrum integrace dětí a mládeže z Prahy 8-Karlína (staronová proto, že všechny obrázky skřítka Lipánka vzala velká voda v srpnu roku 2002). Téma zní Skřítek Lipánek a jeho radovánky. Dětimohou do soutěžního klání přihlásit různé druhy výtvarných prací - kresby, malby, keramiku, grafiku ad., ale mohou to být i písničky, říkanky, básně, příběhy, pohádky a povídky nebo jiný literární útvar. Svá díla posílejte naadresu CID, Peckova 7, 186 00 Praha 8, e-mail: cidpraha8@centrum.cz do 30.června 2005 (nezapomeňte připojit jméno, příjmení, věk a adresu). Více informací získáte na telefonních číslech 224 817 724, 775 937 707.

Pohádkový svět mentálně postižených dětí

-red-, 3/2005
Knihovna města Ostravy připravila k letošnímu 200. výročí narození dánského pohádkáře Hanse Christiana Andersena rozsáhlý celoroční projekt nazvaný Pohádkový rok H. Ch. Andersena, který má oživit památku velkého autora i jehonesmrtelného díla mezi nejmladší čtenářskou generací. Ve spolupráci s Knihovnou města Ostravy se k andersenovskému projektu připojil také ostravský Ústav sociální péče pro mentálně postižené, jenž připravil výstavu výtvarnýchprací svých klientů nazvanou"Svět pohádek". Výstava rozměrných maleb a papírových objektů s náměty ze známých pohádek bude otevřena do 31. března letošního roku v Knihovně města Ostravy - pobočce Ostrava - Fifejdy,J. Trnky 10.

Školská ohlédnutí

František Morkes, 3/2005
Nešťastné příhody

Pětina dětí se dívá, na co chce

-red-, 3/2005
Asi pětina českých dětí ve věku sedm až jedenáct let sleduje televizní program jaký chce a do výběru jim nikdo nezasahuje. Více než polovina dětí si sice také sama vybírá pořady, rodiče ale kontrolují, na co se dívají. Zjistilato agentura Median. Osmnácti procentům dětí volí program rodiče, pokud jsou však doma. Jinak je také výběr na nich. Devět procent dětí se zase dívá na pořady, které zrovna sledují ostatní členové rodiny, vyplynulo z průzkumu.Agentura mezi 1530 dětmi rovněž zjišťovala, zda televize vysílají dostatek dětských programů. Nejvíce jsou v tomto ohledu spokojeni jedenáctiletí. Jen 36 procent z nich souhlasilo s tím, že pro ně není dost pořadů.

Příroda kolem nás

-red-, 3/2005
Celkem 2 883 prací z 291 škol a školských zařízení z celé ČR se sešlo ve pátém ročníku dětské výtvarné soutěže"Příroda kolem nás", jejímž vyhlašovatelem byl DDM v Šumné a Správa Národního parku Podyjí. Poslánímsoutěže bylo zachytit zážitky dětí, které získaly návštěvou chráněných území, a umocnit v nich vliv přírody na rozvoj ekologického cítění a vnímání. V jednotlivých kategoriích obsadili první místa: Jan Juna (MŠ Chodov), MartinHubálek (ZUŠ Stříbro), Kristýna Remešová (ZUŠ F. X. Richtera, Holešov), Adéla Svobodová (ZŠ JUDr. Mareše, Znojmo) a Eva Klabalová (ZUŠ F. X. Richtera, Holešov).

Studenti mají stále víc psychických problémů

-red-, 3/2005
Počet vysokoškolských studentů, kteří mají psychické problémy, roste. Tvrdí to americká Aliance pro mentální zdraví. Z jejích informací vyplývá, že zatímco ještě v roce 2000 diagnostikovali specialisté depresi u deseti procentstudentů, letos na jaře už to bylo skoro patnáct procent. Odborníci se domívají, že důvodem je nejen tlak na úspěch, který u mnohých začíná už v dětství, permanentní hrozba terorismu, ale také jistá odloučenost života vamerických univerzitních kampusech.

Zájem o gymnázia roste

-red-, 3/2005
Gymnázia jsou nejžádanějšími středními školami a ato i přes to, že u přijímacího řízení uspěje jen každý druhý student. Jen pro porovnání ve školním roce 1995/96 bylo z 49.269 přihlášených (na všechny typy gymnázií) přijato26.548. V roce 2004/05 bylo přihlášených již 55.513, zatímco přijatých jen 26.435. Ministryně školství Petra Buzková chce do budoucna zájmu dětí o studia vyhovět a slibuje, že se počet míst na gymnáziích zvýší. O kolik místzatím říci nedokáže. Záleží to totiž na krajských úřadech.