Online archiv

Snad každý z učitelů, který si vyzkoušel zorganizovat školní výlet či lyžařský zájezd, mi dá za pravdu, že uvažoval o tom, jak si ulehčit život.Situace v posledních letech je ulehčena alespoň tím, že se do škol dostává velké množství propagačních materiálů nejrůznějších cestovních kanceláří, cestovních agentur, majitelů ubytovacích zařízení, kempů, tábořišť a dalšíchzařízeních, v nichž nabízejí své služby a mohou tak práci usnadnit. Na druhou stranu přijdou zákonodárci každým rokem s novým zákonem nebo alespoň se změnou stávajících předpisů. Skloubit vlastní práci s organizací akce apřitom ještě dbát na dodržování předpisů pak vyžaduje pevné nervy."Většinu školních akcí si zajišťujeme takzvaně svépomocí,"říká ředitel Základní školy Integra Vsetín Ing. Libor Podešva."V našich třídách se společně učí žáci jak zdraví, tak i s nějakou formou postižení.Proto volíme výlety takové, aby byly zvládnutelné pro všechny. Vzhledem k charakteru našich akcí se neobávám, že by se někomu stalo něco závažného, pojištěni ale přirozeně jsme,"dodává Libor Podešva, který stojí v čelevsetínské školy od roku 1992.

Největší problém při pořádání lyžařského výcviku v současnosti není v zajištění ubytování, dopravy nebo instruktorů, ale zda budou dobré sněhové podmínky. Co by však neměli pořadatelé lyžařských kurzů opomenout?

Jž čtvrtý projekt Napříč školou proběhl v červnu na Mendelce v Karviné-Hranicích. Žáci tentokrát šestnácti tříd 1.-9. ročníku pracovali ve dvaadvaceti skupinách (učebnách). V nich se namíchaní (různě staří a nadaní) žáci učilipředevším vzájemné komunikaci, toleranci, spolupráci, a vzájemně poznávali země Evropské unie.

Novinkou ve zdravotním pojištění je Evropský průkaz zdravotního pojištění, který od srpna 2004 začali vydávat všechny zdravotní pojišťovny v ČR. O co se přímo jedná, vysvětluje generální ředitel druhé největší zdravotnípojišťovny u nás, Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR, ing. Karel Šatera, PhD., MBA.

Pro toho, kdo navštěvuje zvláštní nebo speciální školu, nebo pochází ze složitého sociálního prostředí či z dětského domova, nebývá přechod na střední školu snadný.S každou dívkou se snažíme pracovat individuálně, říká H. Kotásková

Nabídnout mladým lidem smysluplné využití volného času jako alternativu experimentování s drogami byla hlavním smyslem projektu, který realizovala studentka Lenka Fiedlerová."Až dosud jsem se pořád ‚vezla'. Studuji, dělám kurzy primární prevence pro základní školy, učím stolní tenis a dělám spoustu dalších aktivit s mladými. Proto jsem chtěla zrealizovat něco na vlastní pěst,"říká Lenka."Se spolužačkou jsme vymyslely projekt na docela zajímavou diskusně-zábavnou akci a ostatní ve třídě nás vyhecovali, ať ho podáme. Cílem akce bylo zamyslet se nad drogovou tématikou a jako alternativu experimentovánís návykovými látkami nabídnout mladým možnosti smysluplného trávení volného času. Udělali jsme to a stali jsme se jedním z vítězů projektu Make a connection - Připoj se, jehož cílem je podporovat vlastní projekty mladých lidí.Vlna euforie netrvala dlouho. Přípravy, první úspěchy a pády, k tomu ještě škola a další aktivity. Mnohokrát jsem to chtěla zabalit, ale teď jsem nesmírně ráda, že k tomu nedošlo,"vzpomíná Lenka na první obtíže."Náš projekt byl určen žákům 7. tříd vybraných základních škol v Praze 8. Skládal se z jednohodinových workshopů v jednotlivých třídách čtyř základních škol, kde jsme se zamýšleli nad tím, co pro nás drogy znamenají aco nám můžou dát či vzít. Samotná akce se skládala ze společného večera, který se uskutečnil 29. listopadu 2004 v Salesiánském středisku mládeže v Praze-Kobylisích, v Klubu Vrtule. Celkem jsme rozdali 124 vstupenek, připravilise asi na stovku mladých. V duchu jsme si ale říkali, že kdyby přišlo dětí"jen padesát", bude to úspěch. A pak nastal onen dva měsíce očekávaný večer. U vchodu se začínají míhat žáci - přichází vlna radosti - aspoňněkdo přišel... Nakonec jich přišlo pětatřicet.A tak jsme se vrhli na program. Nejprve tvořili mladí ve skupinách z různých materiálů koláž na téma, co pro ně znamená štěstí a z této koláže měli vypsat deset hodnot, které jsou pro ně v životě důležité. Následovalaprojekce dokumentárního filmu Radost s krátkým dechem. Poté jsme diskutovali jak nad vytvořenými kolážemi, tak o shlédnutém filmu, ale především o závislostech, experimentování s návykovými látkami a alternativou - nabídkouvolnočasových zařízení, které jsou v Praze 8. Po přestávce přišla na řadu zábavná část programu (která přilákala nejvíce mladých): vystoupení mistrů republiky v breakdance a vrcholem večera byl koncert kapely Secret life. Nazačátek se trochu posedávalo, ale nakonec všichni - i realizátoři projektu - tancovali a užívali si skvělý závěr celého večera. Potom už jenom poděkování, prosba o vyplnění dotazníků, povzbuzení do dalších dnů a spokojenost vtvářích mladých i organizátorů. V dotaznících se objevovalo skvělý, zopakovat, děkujeme... V tu chvíli jsem věděla, že to stálo za to,"uzavřela Lenka Fiedlerová z Vyšší sociálně pedagogické a teologické školy Jabok.Alternativou k experimentování s drogami je smysluplné trávení volného času, říká L. Fiedlerová.

Vyzkoušejte si logické uvažovaní při řešení hádanek, které podle Raymonda Smullyana dávala krásná Šeherezáda králi v době, kdy čekala na popravu (příběh určitě znáte z Pohádek tisíce a jedné noci).Šeherezáda vypráví o dobrodružstvích některých ze čtyřiceti Alibabových loupežníků:

Následující ukázky jsou vybrány z banky společnosti Scio a jsou určeny žákům pátých tříd připravujícím se k přijímacím zkouškám na osmiletá gymnázia. Ukázky naznačují, jak mohou vypadat skutečné zkoušky na osmiletých gymnáziích,které v rámci přijímacího řízení využívají standardizované Scio testy.

Ve školním roce 2007-2008 budou žáci všech středních škol zakončených maturitní zkouškou skládat tuto zkoušku v jiné podobě, než na jakou jsme byli po desetiletí zvyklí.Nově koncipovaná maturitní zkouška umožňuje pružnou reakci na změny vzdělávacích programů.

Terapeutický vliv některých druhů zvířat na osoby tělesně či mentálně postižené nebo citově strádající je nejen prokázán, ale v praxi mnohých zařízení se také využívá. Podobnou úlohu ale může zvíře sehrát i v rodině."Nejvhodnější jsou komunikativní zvířátka,"říká psycholožka Václava Masáková.

Známý herec, moderátor, ekolog, scenárista, Petr Vacek již devět let moderuje pořad určený především dětem prvního stupně a jejich rodičům."Při natáčení se potkávám s lidmi, co vůbec neuvažují konzumně..."říká Petr Vacek

Předčítání před spaním prospívá i školákůmJe třeba i školákům stále předčítat, nebo tím dítě vychováme k lenosti číst si samo? Jakubovi rodiče nevidí dosud žádný důvod, proč přestat s každodenním rituálem večerního předčítání. Třebaže Jakub chodí do školy už téměř roka umí už dobře číst sám, prožívá ho stejně jako předtím; a také jeho rodiče pociťují důvěrnou atmosféru, která přitom vzniká, jako něco mimořádného. To, že rodiče jeho kamaráda Martina hledí na věc zcela jinak, nutí Jakubovyrodiče přece jen k zamyšlení. Vede předčítání skutečně ke ztrátě motivace k samostatnému čtení? Brání vývoji vlastní schopnosti číst?Takovým nebo podobným způsobem se skutečně často argumentuje při otázce, zda se má i školákům dále předčítat. Rodiče by se tím neměli nechat zmýlit; takováto argumentace postrádá jakýkoli reálný základ. Spíše opak jepravdou! Zkušenost ukazuje, že právě z dětí, jimž se hodně čte (a také vypravuje!), se stávají dobří čtenáři. Je mnoho důvodů, proč i po příchodu dítěte do školy pokračovat v předčítání i jiných formách kontaktu s řečí. Připředčítání se dítě dozví mnoho o významu textu, řeči a čtení a zažije fascinaci knihami. Příběhy, které vyslechne, ho přenesou do jiných světů a rozvíjejí jeho představivost.Zcela rozhodující předpoklad k úspěšnému vyučování čtení je, aby dítě rozvíjelo cit pro zvuky, rytmus a přízvuk. Zvláštní význam proto připadá vedle předčítání příběhů také poslouchání, říkání a zpívání rozpočitadel aříkadel, her s prsty, písniček, básní a jazykolamů. Tak zprostředkujeme dítěti vhled do hláskové struktury jazyka (Která slova se rýmují? - Jak znějí jednotlivé slabiky? - Jak slovo začíná?) a objevíme pro něj radost ze hry s jazykem.Již to je dostatečný důvod, abychom i dítěti školou povinnému četli, vyprávěli a abychom si s ním pravidelně hráli s jazykovými hříčkami. Navíc se nám nabízí možnost přiblížit dítěti knihu, kterou ještě samo - ať kvůlirozsáhlosti, řeči nebo písmu - číst nemůže.Přinejmenším stejně důležitá je doba, kterou si otec nebo matka pro dítě vyhradí. Zkušenost, že se mu někdo věnuje, že opětovně vzniká důvěrná atmosféra, se pozitivně projeví na jeho vztahu ke čtení a knihám; tatozkušenost vytváří motivaci ke čtení. Proto by nemělo být vlastní předčítání nahrazováno přehráváním CD a kazet; neboť ani tak dokonalé médium nemůže nahradit nedocenitelnou výhodu osobního předčítání.Rodiče, kteří si pravidelně udělají čas na rituál předčítání, poskytují dětem cennou pomoc na jejich cestě k samostatnému čtení."Líné číst"se stávají spíše ty děti, kterým tato zkušenost chybí. I příliš časnéočekávání výkonnosti ve schopnosti číst vede přes velmi vysokou ctižádost nejmenších školáků naučit se čtení k neúspěchu. Komu se ale podaří tuto ctižádost podpořit, zažije, že dítě chce čím dál častěji číst samo, nebo dokoncepředčítat. Pak lze důvěrný rituál změnit tak, že se předčitatelé střídají (jednou čte dospělý, jednou dítě), nebo čtou podle rozdělených rolí. Takovou změnu rituálu však musí vždy dítě samo chtít. Pokud tak lépe vychutnáobvyklou atmosféru při čtení, nelze vůbec nic namítat. Rozvoji jeho schopnosti číst to pranic neuškodí!