Online archiv

Možnost, že by na školách vznikly poradenská pracoviště, by se měla od září ověřovat na vybraných základních a středních školách a školách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Jde o součást projektu nazvaného Rozvoj azdokonalení integrovaného diagnostického, informačního a poradenského systému v oblasti vzdělávání a volby povolání (znám je pod zkráceným názvem VIP-Kariéra). V projektu hrazeném z peněz Evropské unie by vybrané školy mělydostat peníze na tři roky na celkem 80 úvazků školních psychologů či speciálních pedagogů, kteří by měli kolem sebe vytvořit tým řešící problémy žáků, a to v širokém spektru od šikany po volbu povolání.

Ministerstvo školství (MŠMT) ani jiný orgán státní správy neuděluje povolení ke konání dětských táborů, nestanovuje podmínky pro jejich konání a nevede jejich evidenci. Na četné dotazy rodičů i organizátorů to uvedlo MŠMT. Podlejeho poznatků je většina táborů na dobré úrovni, ministerstvo ale nehodlá hodnotit, která organizace je dělá lepší a která méně povedené. MŠMT také zdůraznilo, že jím vypracovaný program základní odborné přípravy hlavníchvedoucích dětských táborů musí úspěšně absolvovat všichni hlavní vedoucí z těch neziskových organizací, které obdrží státní dotaci."Je dobré se předem seznámit s organizátorem tábora a požádat o podrobné informace o místějeho konání, zdravotním a hygienickém zabezpečení, kvalifikaci vedoucích, ubytování a stravování, programu a podobně. Seriózní pořadatel má takové informace před začátkem tábora připraveny,"píše se v prohlášení MŠMT.

Povolání učitele si společnost vysoce cení. Tyto závěry vyplývají z průzkumů zaměřených na společenskou prestiž povolání, pedagogové se v nich dostávají mezi prvních pět nejváženějších profesí. Potvrdil to i loňský průzkumCentra pro výzkum veřejného mínění, v němž skončili třetí vysokoškolští učitelé a čtvrtí jejich kolegové ze základních škol. Sami pedagogové tento postoj společnosti v praxi vždy tak nevnímají. Důvodem přitom není jen jejichfinanční ohodnocení, které většina z nich považuje za nízké. Rodiče stále častěji svádějí neúspěchy nebo školní problémy svého dítěte právě na učitele a mnohdy to dávají nevybíravě najevo. Nemají daleko k nadávkám, občas sevyskytnou případy, kdy rodič učitele napadne."Pokud veřejnost prezentuje, že profesi pedagoga řadí vysoko, pak se podle toho nechová,"myslí si ředitel jednoho brněnského gymnázia Josef Filouš.

Pouze pětina základních škol má svůj vlastní školní web. Vyplývá to z průzkumu, který realizoval autor knihy Budujeme školní web Ondřej Neumajer. V Anglii má přitom stránky na internetu 82 % základních škol. Mnohem lépe jsou natom u nás školy střední a vyšší odborné, svoje stránky nemá 15, respektive 11 % z nich.Informace pro zájemce o studium zveřejňují především střední (94 % ze škol, které stránky mají) a vyšší odborné (97 %) školy, u základních škol jsou na třech čtvrtinách webů."U středních a vyšších škol panujerivalita v zájmu o příchozí studenty, základní školy daleko víc spoléhají na tzv. spádovost,"uvádí autor výzkumu. Rozsah nabízených informací jednotlivými školami se přitom výrazně liší. Některé zveřejňují pouze údaje oorganizaci přijímacího řízení, většina však podrobně popisuje, co uchazeče čeká v případě přijetí.Základní školy jsou podle výzkumu daleko víc než ostatní otevřené vůči lokálním partnerům a komunitám. Organizační informace, které se přímo nevážou ke studiu (nabídka obědů, služeb pro lokální komunitu, prostorů kpronájmu, přehled přednášek pro veřejnost atd.), zveřejňují dvě třetiny jejich webů. Stejné údaje poskytuje pouze 45 % středních a 27 % vyšších škol s webovými stránkami."Jednu z příčin tohoto faktu lze spatřovat v tom,že zřizovateli základních škol jsou většinou obce. Oproti tomu u středních škol je zřizovatelem kraj, u vyšších škol často soukromý subjekt,"podotýká O. Neumajer.Vzdělávací a studijní materiály zveřejňují na svých stránkách pouze dvě procenta základních škol, devět procent středních a pět procent vyšších odborných škol. Podle O. Neumajera je překvapivé, že přes podporu vypisovanouministerstvem školství je velmi málo rozšířen tzv. e-learning. Stejně překvapující je podle něj fakt, že školy prakticky nezveřejňují nabídku vzdělávání pro učitele.Výzkum také ukázal, že na webech je velmi málo prací žáků a studentů. Nejvíce se na jejich obsahu podílejí žáci základních škol (objevily se u 29 % těchto stránek), u vyšších odborných škol byly práce studentů jen na 12 %webů, u škol středních na šesti procentech."Zveřejnění studentských prací je přitom jedním z cílů a smyslů školních prezentací. Minimálně se jedná o zpestření školního webu,"uvádí O. Neumajer.Na webových stránkách škol v drtivém počtu případů nejsou údaje, které tam mají být vystaveny podle zákona o svobodném přístupu k informacím (například důvod a způsob založení školy a popis její organizační struktury).Tyto informace nezveřejnila ani jedna vyšší odborná škola a ostatní školy tak činí opravdu výjimečně (8 % základních a 3 % středních škol).Pouze 2 % základních, 18 % středních a 20 % vyšších odborných škol nabízí své webové stránky i v jiném než českém jazyce."Školy nepřekládají do cizího jazyka kompletně celý web, ale pouze jeho určité části, nebovytvoří zcela novou stránku, která nemá v české verzi obdobu,"uvádí O. Neumajer. Většina škol používá na stránkách angličtinu, některé němčinu, ojediněle francouzštinu.

V České Třebové se 6. až 8. května uskutečnily pilotní evropské a 8. české GLOBE Games. Zúčastnilo se jich 193 studentů ze škol z celé ČR a 77 studentů ze zahraničí, například z Norska, Kypru či Slovenska Studenti v soutěžinapříklad měřili teplotu, pH, průhlednosti a tvrdosti vody, určovali typy mraků a výšku stromů, prováděli průzkum půdy, zaměřovali zeměpisnou polohu pomocí přístroje GPS apod.V rámci světové sítě programu GLOBE studenti měří a pozorují kvalitu životního prostředí v oblastech meteorologie, hydrologie, biometrie, fenologie, pedologie a dálkového průzkumu Země. Svá pozorování odesílajíprostřednictvím internetu do centra NASA v Coloradu. Studentská data pak využívají vědci různých oborů. GLOBE Games jsou v podstatě český patent. Jde o setkání studentů a učitelů, kteří si jezdí zasoutěžit, dozvědět se novinkyz programu GLOBE a vyměnit si zkušenosti. Hry pořádá a o celý program Globe se u nás stará nezisková organizace Tereza.Symbolem GLOBE Games je třímetrová zeměkoule.

Základním a středním školám umožnil nový pokyn ministerstva školství (MŠMT) nabídnout žákům výuku některých předmětů v cizím jazyce."Tento krok dává školám šanci učit jazyky jiným způsobem,"uvedla ministryně PetraBuzková. Pokyn MŠMT ovšem neumožňuje učit v cizím jazyce úplně vše. Ministerstvo například nepovolí výuku českého jazyka v cizím jazyce a výuku v předmětech se obsahem vztahujícím se k ČR. Na 1. stupni základních škol nebudemožné učit v cizím jazyce v předmětech vzdělávacího oboru člověk a jeho svět."Výuka reálií v předmětech dějepis, zeměpis, občanská výchova, základy společenských věd, občanská nauka, které se týkají ČR, musí být takézajištěna v českém jazyce,"uvádí dále pokyn MŠMT. V odborně zaměřených předmětech musí učitel naučit žáky i české názvosloví.

Vytvářet lepší podmínky pro začleňování zdravotně a sociálně znevýhodněných a postižených žáků do základních a středních škol si ve svém programovém prohlášení dala za úkol nová vláda premiéra Jiřího Paroubka. Hodlá taképrosazovat kroky pro zajištění bezpečného prostředí ve školách."Ponižování, zastrašování, nezvládnutá agresivita (šikana), projevy rasismu a xenofobie musí být soustavně vytlačovány ze škol,"stojí v programovémprohlášení, v němž se vláda zavázala podpořit instituce, které v této oblasti metodicky a odborně pomáhají školám i rodičům. Vláda také chce v oblasti práce s dětmi a mládeží"vytvářet podmínky pro rozvoj zájmovéhovzdělávání". Zároveň se zaměří na prosazování garanční a atestační funkce státu při práci s dětmi a mládeží a na podporu organizací realizujících zájmové volnočasové aktivity.

Průměrný příjem učitelů v regionálním školství se loni meziročně zvýšil z 18 658 na 19 996 Kč, tedy o 7,2 %. Jejich nominální výdělek tak převýšil celorepublikový průměr o 7,6 %. Nejrychleji přitom rostly příjmy na základníchškolách, kde se zvedly o 9,4 % na 20 245 Kč. Nejvyšší průměrný příjem - 22 187 Kč - ovšem vykázali učitelé vyšších odborných škol. Výdělek středoškolských učitelů vyrostl o 3,3 procenta na 21 476 Kč. Vyplývá to z údajůzveřejněných Ústavem pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Ve školství mimo státní správu pracovalo loni 275,7 tisíce zaměstnanců, což je o 2,5 tisíce méně než v roce předchozím. Nejvíce pracovníků ubylo na základních školách (o2,6 %), naopak nejvyšší meziroční přírůstek počtu zaměstnanců (o 2,9 %) vykázaly vyšší odborné školy.

Školská ohlédnutí