Online archiv

V teoretické rovině odborná veřejnost odmítla jednotnou mateřskou školu i její kolektivní výchovu a otevřela prostor pro pedagogickou autonomii škol i pro individuální svobodu pedagogů i dítěte. V praxi však mateřským školám v začátcích kurikulární reformy chyběla kvalitní odborná podpora, chyběli konzultanti i vzdělávací aktivity, které by se komplexně zabývaly problematikou RVP PV. Důraz se kladl na tvorbu školních vzdělávacích programů, méně se pracovalo s dovednostmi a kompetencemi pedagogů.

Ve dnech 11.-13. dubna 2011 proběhl v Praze druhý ročník konference Inovace ve výuce, jejímž organizátorem byla vzdělávací organizace HYL. Na programu byly panelové diskuse, prezentace řečníků a workshopy, rozdělené do jednotlivých dnů podle stupně vzdělávání: střední školy, základní školy a mateřské školy. V průběhu celé konference se jich zúčastnilo přes tisíc účastníků.

Karolína Hrubá pracuje v organizaci Člověk v tísni jako koordinátorka předškolní přípravy. Na konci minulého roku se zúčastnila semináře konceptuálního vyučování, v jehož rámci byla představena norská vyučovací metoda Grunnlaget.

Schopnost dítěte přeměnit přijímané informace v konkrétní poznatky ovlivňuje pozdější vzdělávací úspěch stejně podstatně, ne-li více, jako znalost češtiny či schopnost socializace. Jak však odstranit handicapy, které si dítě s sebou přináší? Odpovědí může být norská vyučovací metoda Grunnlaget, která se v současnosti začíná používat při práci s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí. A již během půl roku přináší nečekané úspěchy.

Dobrý den, děkuji za zřízení rubriky právní poradna. Obracím se s prosbou o zodpovězení následující otázky: může číst můj nadřízený moje emaily? Není to porušení ústavně garantovaného práva listovního tajemství? K podezření, že ředitel naší školy čte mé e-maily, jsem dospěl na základě toho, že věděl některé osobní informace, které jsem posílal kolegyni v našem školním emailu. Nikdo jiný je nevěděl a nikde jinde se je nemohl dozvědět (psal jsem jí, že se rozvádím). Od té doby, co tuším, že čte naše maily, si uvědomuji, že operuje u všech zaměstnanců s více informacemi, než které se mohl normálně dozvědět. Často se vševědoucně usmívá. Také moc dobře ví, kdo je proti němu a kdo jej drží. Má na to právo? Co s tím? Jak jej případně usvědčit?

Rozhovor s Jarkem Cemerkem

Jsem matkou jedenáctiletého syna, kterého za pár dní čekají přijímací zkoušky na osmileté gymnázium. Máme za sebou dlouhé období, které každý z nás, myslím tím syna a nás rodiče, prožíval z jiného pohledu, který vyplývá z našich rozdílných rolí v tomto celém ne zcela snadném příběhu. Jaký tedy byl a ještě stále je můj pohled? Co všechno se postupně odehrálo?

„Chtěli byste zpátky pevné osnovy?“, zeptali jsme se nepředpojatě v předchozím čísle. Ukázalo se, že ti, kteří odpověděli, by je nazpátek až na jednu výjimku nechtěli. Z tónu dopisů je ale zřejmé, že téma vzbuzuje emoce. A nikoliv malé.

ZÁPISNÍK Radky Kvačkové

Na podzim se začnou testovat smlouvy mezi školou a rodiči o chování jejich dětí. Měly by pomoci řešit dlouhodobý problém kázně žáků. Na tiskové konferenci to řekl ministr školství Josef Dobeš s tím, že by tento krok měl vést rodiče k větší odpovědnosti za výchovu. Systém pomáhá připravit dětský psycholog Václav Mertin. Podle něj by se smlouvy týkaly jen problémových žáků a měly by podobu výchovného plánu. Ještě loni ministr předpokládal, že by mohli být agresivní žáci na základě smlouvy například vyloučeni z vyučování. To v současnosti již není součástí plánu. „Chování našich dětí je jeden z nejpalčivějších problémů,“ řekl ministr. Dodal, že smlouvy mají zamezit tomu, aby kázeňské prohřešky na školách gradovaly. Pomoci by prý měly jak v případě školáků, které už nějaké problémy mají, tak i jako preventivní opatření. Smlouvy by se týkaly jak dětí na základních, tak i na středních školách. Některé školy prý už podobný systém mají, jinde se spoléhají na školní řád. Odborníci v čele s psychologem Mertinem připravili modelové situace, jak by měly školy řešit různé kázeňské prohřešky a jak upravit smlouvu na míru každému problémovému dítěti. Například pokud bude žák soustavně vyrušovat v hodinách, musel by práci nahradit po vyučování. Podle Mertina by se ale nemělo jednat o represivní opatření, ale spíš o výchovný plán. Ministr přitom loni avizoval, že na základě smlouvy by třeba mohl kantor dočasně zabavit žákovi mobil, vyloučit jej z hodiny nebo jej poslat na pohovor ke školnímu psychologovi. Inspiraci čerpají odborníci v zahraničí, podobný systém funguje například ve Velké Británii. Mnozí odborníci ovšem tvrdí, že smlouvy nepomohou. Problém spočívá v komunikaci mezi učiteli a žáky, především v nedostatečném vzájemném respektu.