Online archiv

Vydání: 7/2013

PŘIJÍMAČKY U NÁS DOMA: MÁME DO TOHO JÍT?

Blanka Klimešová, 7/2013

PROČ JÍT NA VÍCELETÉ GYMNÁZIUM?

Daniela Kramulová, 7/2013
Vyměnit druhý stupeň základní školy za víceleté gymnázium má své významné výhody, ale také rizika. Nižší ročníky víceletých gymnázií kladou na děti vyšší studijní nároky, než kdyby zůstaly v základní škole. Logicky můžeme odvodit, že jsou určeny hlavně pro nadané, studijně zaměřené žáky. Obvykle se na ně ovšem hlásí i ti, kteří jsou ve svých třídách jen lehce nadprůměrní či průměrní - z rodičovského pohledu stačí, že jejich potomek zatím s učivem „základky“ nijak divoce nebojoval.

ACH, TEN PEĎÁK…

Veronika Válková, 7/2013
Stává se to každý podzim. Zhruba v září se začínají rojit praktikanti. Obíhají školy různých typů, fakultní i nefakultní, základní i střední, a domlouvají si praxe. Na říjen. Jsou to studenti pátých ročníků pedagogických fakult a jejich povinností je odučit dvacet hodin.

CESTA NAŠICH PĚSTOUNSKÝCH DĚTÍ ZE ŠKOLKY DO ŠKOLY

Markéta Sudová, 7/2013
Než se člověk stane pěstounem, trvá to nějakou dobu. V jejím průběhu se dostává do kontaktu s dalšími pěstouny či osvojiteli, takže oblast náhradní rodinné péče začne vnímat téměř jako normu. Teprve skutečný život s pěstounským dítětem mu ukáže, že u nás v Česku je pěstounství vnímáno jako skutečná rarita a málokdo měl možnost se s pěstouny či dětmi v pěstounské péči vůbec setkat.

MÁM VE TŘÍDĚ DÍTĚ Z PĚSTOUNSKÉ RODINY

Jana Klementová, 7/2013
Pedagogové se čím dál častěji setkávají s žáky, kteří „mají dvě maminky a dva tatínky“. Jak k těmto dětem přistupovat? Co říci jejich spolužákům? Je lepší ve výuce raději vynechat téma rodiny, aby dítě nebylo vystaveno zátěži? Budeme spolupracovat s pěstouny, nebo s biologickými rodiči? To jsou nejčastější otázky pedagogů, kteří učí dítě z pěstounské rodiny.

MAZLIT SE S TYGREM ANEB PROBLÉM JE VÝZVA A DOBRODRUŽSTVÍ

ina Rutová, 7/2013
Je ctižádostivá, je tvořivá, je odvážná i zranitelná, je svá. Žena, která by se jistě uplatnila i mimo školství, ale byla by to pro nás pro všechny škoda.

CO ŽÁDÁME OD PŘÍŠTÍHO MINISTRA ŠKOLSTVÍ?

Nina Rutová, 7/2013
Na otázku „Co vás ve školství nejvíce trápí?“ odpovídali učitelé v průzkumu společnosti EduIn nejčastěji takto: samotný systém školství, politické aspekty, legislativa. To vše je důsledkem nekoncepčnosti, stálých změn. - Není divu. Od roku 1989, tedy za necelých 24 let, se vystřídalo v čele ministerstva školství 16 lidí. Křeslo většinou zbývá na koaliční partnery, čímž se dává najevo, že jde o resort méně důležitý. Pouze dva ministři se udrželi v křesle celé volební období. Osm z ministrů nevydrželo v křesle ani jeden rok. Ti ostatní tam pobyli od jednoho měsíce do tří let.

TÝDEN PRO INKLUZI

Michaela Němcová, 7/2013
Akci pořádá o. s. Rytmus a o. p. s. Člověk v tísni od 4. do 10. listopadu 2013. Přihlaste se k myšlenkám a hodnotám inkluze a připojte se vlastní aktivitou nebo programem zaměřeným na zapojování žáků se znevýhodněním do škol hlavního vzdělávacího proudu.

CHTĚL BYCH BÝT SPÍŠ TO DÍTĚ

7/2013
ROZHOVOR SE SOCHAŘEM PETREM VÁŇOU O PRÁCI S DĚTMI

LINKA DŮVĚRY: UČÍME DĚTI, CO DĚLAT VE CHVÍLÍCH NEJHORŠÍCH

Jaroslava Otradovcová, Hana Hobzová, 7/2013
Děti se učí ve škole i mimo školu mnoho důležitého, přesto se často v jejich životě vyskytne situace, kdy nevědí, co dělat, nevědí, kam jít, mnohdy nevědí, co se děje. Mohou to být situace, kdy se rodiče rozvádějí, kdy se stala nehoda, kdy se na letním táboře setkají se špatným zacházením, nebo prostě chvíle, kdy potkají svou první lásku.

ČEŠTINA V MATEMATICE A MATEMATIKA V ČEŠTINĚ

7/2013
SERIÁL JAZYKOVÝCH FEJETONŮ PAVLY LOUCKÉ

NEKONEČNÝ PŘÍBĚH S UČEBNICEMI

Kateřina Tomešová, 7/2013
Když dítě nastoupí do školy, přinese si v průběhu prvních dní mnoho knih – učebnic. Doma se objeví knižní tituly, které byste svému dítěti nejspíš nikdy „jen tak pro radost a poučení“ nekoupili. U nás doma dětem kupujeme nejčastěji beletrii, encyklopedie a časopisy. Přesto do kontaktu s učebnicemi našeho dítěte přicházím, zvláště v prvních letech školní docházky, jako rodič dosti aktivně – při sledování obsahu výuky v jednotlivých předmětech a zejména pak při vypracovávání domácích úkolů, které s probíraným učivem souvisejí.