Online archiv

Vydání: 10/2013

BRANNÁ VÝCHOVA SE VRACÍ

Marie Těthalová, 10/2013

KDE JSOU VÝSTUPY ZA 6 MILIARD?

red, 10/2013
V projektech EU peníze základním školám a EU peníze středním školám vytvoří pedagogové základních a středních škol během tří let od roku 2010 bezmála jeden a půl milionu didaktických materiálů. Učitelé tak svojí odbornou pedagogickou prací vyváží čtyřapůlmiliardovou dotaci do základních škol a jeden a půl miliardy dotací do středních škol na nákup tolik potřebných ICT technologií, z části z evropského a z části ze státního rozpočtu. Vzniká tak unikátní a dosud nezaznamenaný soubor učebních pomůcek podporující výuku ve všech vyučovacích předmětech. Mnohé jistě napadne, kde všude jsou tyto materiály k dispozici, případně zda mají učitelé možnost využívat výsledky této práce ke zlepšení výuky ve svých školách, má-li jich díky projektu EU peníze školám vzniknout více než jeden milion kusů. Z logiky věci bychom mohli očekávat, že se k výsledkům práce českých pedagogů pozitivně přihlásí ministerstvo školství. To projekt EU peníze školám vymyslelo a nyní jej řídí a koordinuje. Mělo by proto i vznikající metodické materiály v projektu nazvané Digitální učební materiály (DUMy) schraňovat a zpřístupňovat pro veřejnost. Tyto materiály by tak mohly pomáhat ostatním učitelům ve výuce, dětem i případně rodičům v přípravě na vyučování. Bohužel se tak skoro neděje.

ČEŠTÍ UČITELÉ VERSUS EVROPA

Tereza Moravcová, 10/2013
Nejnovější studie ukazuje, jak si vedou čeští učitelé v kontextu jiných evropských států. Jsou opakované stesky na nedostatek financí a přílišnou feminizaci školství pouze českým problémem, nebo se s nimi potýkají i v jiných zemích? Slovenští a litevští učitelé patří mezi ty s nejnižšími platy, nejlépe placeni jsou učitelé v Německu. I takové informace přináší nová publikace Klíčové údaje o učitelích a ředitelích škol v Evropě, kterou letos vydala evropská informační síť Eurydice. Studie mapuje současný stav a roli učitelů ve dvaatřiceti zemích (kromě členských zemí EU byla do studie zahrnuta i data z Turecka, Norska, Lichtenštejnska, Islandu a Chorvatska). Obsáhlá publikace se zaměřuje na situaci v preprimárním, primárním a sekundárním vzdělávání. Komparativní metodou porovnává šest tematických celků: přípravné vzdělávání učitelů a podpora začínajících učitelů; přijímání nových pracovníků, zaměstnavatelé a smlouvy; další profesní rozvoj a mobilita; pracovní podmínky a platy; autonomie a odpovědnost učitelů a ředitelů škol.