Online archiv

Petra VondrováBenešov, Blug 2003, 70 s.Příběhy pětiletých dvojčat Týnky a Pavlíka, jejich desetiletého brášky Péti, maminky-malířky, tatínka-lékaře a psů Bena a Čerta a kočiček Cecilky a Amálky zaujmou děti v předškolním věku i začínající čtenáře. Dvojčata bydlí navesnici v malém domku s velikou zahradou, která je sama o sobě skvělým místem pro zábavu i nenásilné poučení. Na zahradě můžete sázet i trhat, ale taky hrát kuličky, hrát si na indiány nebo pouštět draka. Podnikavá dvojčatanemusí nikdo do činností postrkovat. Během čtyř ročních období v průběhu jednoho roku prožívají nejrůznější příhody a občas jsou mamince vydatnými pomocníky. Za dobrodružstvím se nemusí putovat do dalekých a exotických krajin,zábavu není třeba hledat jen na břehu moře - stejně dobře se lze pobavit na břehu rybníka, který máme"za humny". Kniha Petry Vondrové s jejími půvabnými ilustracemi může být pro děti zdrojem zábavy i poučení. Rodičůmči učitelkám v mateřských školách ukazuje, jak je možné se s dětmi během roku bavit - na podzim děti hledají houby, trhají jablíčka, pouštějí draky; v zimě sáňkují, prožívají vánoční svátky, stavějí sněhuláka, bruslí; na jařepřesazují květiny, v létě trhají třešně, koupou se v rybníce - a také jak děti nenásilně vést k pomoci v domácnosti. Součástí některých kapitol jsou i náměty na výtvarnou činnost dětí. Děti vytvářejí zvířátka z větviček,listové panáčky, vyrábějí draka, ozdoby na vánoční stromeček, barví plot a květináče, Pavlík vyrobí papírové loutky pro nemocnou Týnku, oba pak strašidlo Péťovi k narozeninám. V závěrečné kapitolce prožívají všichni indiánskéléto s rodinou ze sousedství.

Nessia LaniadoPraha, Portál 2004, 112 s.Název knihy tvoří otázka, na kterou se kupodivu rodičů neklidných dětí nikdo neptá. Rodiče však mívají spoustu otázek, které nemají komu položit. Proč zrovna my máme tak divoké dítě? Můžeme za to, nebo se to stalo náhodou? Jakmáme zvládat výkyvy nálad a přívaly ohromné energie našeho potomka? Co když je opravdu tak rozmazlený, jak tvrdí naši příbuzní? Autorka v úvodu knihy Máte neklidné dítě? nabízí orientační test, kterým rodiče mohou posouditaktivitu svého dítěte. Neklidné děti jsou plné energie, která se těžko usměrní, mohou být ale také zvýšeně citlivé na různé podněty, nesnášet určité oblečení, zvuky... Pokud je neklid nepřekonatelný, mohou rodiče vyhledat pomocodborníka - psychologa. Ten by měl stanovit, zda se jedná o hyperaktivitu. To nejtěžší však zůstává na rodičích. Oni své dítě vychovávají, a proto autorka nabízí praktické rady, které využijí hlavně rodiče. Podle autorky jenejdůležitější neztratit hlavu a neuchýlit se k extrémním výchovným metodám (tresty, fyzické násilí). Rodiče by si měli uvědomit, že i ve výchově platí - akce vyvolává reakci. Pokud na děti křičíme, děti odpoví většinou takékřikem, netrpělivý rodič nepodpoří soustředění svého dítěte. Pokud je třeba dítěti něco vytknout, měli by rodiče vážit každé slovo. Neklidné děti mají často překvapivě nízké sebevědomí, není třeba jim ještě více srazit hřebínekpoznámkami typu:"To jsem si mohl myslet, že zase něco provedeš."Rodiče by se také měli zamyslet nad tím, zda si svého dítěte všímají tehdy, když je hodné. Neklid a hyperaktivita bývají často spojeny s výraznýmnegativismem. Jedinou odpovědí, kterou rodič od dítěte slyší, je:"Ne, nebudu, nechci..."Podle autorky je třeba co nejvíce eliminovat problematické situace a zvýšit kompetence dítěte. Rodiče se často bojí, že kdyždítěti povolí rozhodovat o sobě v určité oblasti, ztratí nad ním kontrolu. I malé dítě má však právo vyjádřit svůj názor a mělo by vědět, co se bude dít, co bude večeřet, kam pojede na prázdniny... Rodičovství není mocenskápozice, kterou získáme zplozením potomka, ale obrovská zodpovědnost a v neposlední řadě ohromné obohacení našeho života.

Ivona Březinová, Milan StarýPraha, Fragment 2003, 144 s.Obrázková encyklopedie pro nejmenší je určená pro děti od pěti let. Děti si ji mohou prohlížet s rodiči, mladší školáci si v ní už budou hledat sami. V knize se nachází skoro 400 hesel řazených podle abecedy. Na konci knihy jepřehledný rejstřík. Každé heslo je doprovázeno obrázkem, který je přiměřený dětskému vnímání. Obrázky pomáhají dítěti orientovat se v knížce a upevnit si nové pojmy. Knížku mohou dobře využít rodiče, učitelky mateřských školnebo učitelky v prvních a druhých třídách základní školy. V knize jsou zastoupeny pojmy z mnoha oblastí, například zvířata, dopravní prostředky, rostliny, hudební nástroje, potraviny, nářadí, profese, nechybí ani abstraktnípojmy, jako třeba talent, svoboda, lež nebo pýcha. O tom, že je encyklopedie přizpůsobena modernímu světu, svědčí například hesla metro, nákupní středisko, počítač, skateboard. Výběr hesel je vyvážený, okruh, z něhož jsoučerpána, je široký, takže každé dítě může v knize najít hesla podle svého zájmu. Na každé dvojstránce je připravena otázka, která se vztahuje k některému ze zde uvedených hesel a slouží k tomu, aby si děti zábavou formouupevnily získané vědomosti. Součástí knihy jsou také obrázkové přílohy - hudební nástroje, lidské tělo a dopravní prostředky, kde jsou najednou uvedeny pojmy z určité oblasti, což pomáhá dětem lépe chápat souvislosti. Obrázkováencyklopedie pro nejmenší poutavou formou seznamuje se světem kolem nás, uspokojuje dětskou zvídavost a vede děti k tomu, aby si osvojily přístup, kdy si samy mohou vyhledávat nejrůznější informace, které je zajímají.

Pracuji jako vychovatelka ŠD na venkovské škole na plný úvazek. V jednom (a jediném) oddělení ŠD mám 25 dětí od 1. do 9. třídy. Mám nárok na příplatek za vedení oddělení a v jaké výši?

Naše děti měly z letošní nabídky sněhu upřímnou radost. Každý den dováděly u školky na bobech a užívaly si zimních radovánek. V lednu jsme pro ně uspořádali závody na sněhu s trháním sladkostí z nataženého lana. Podobná akceproběhla i pro veřejnost. Za sebou máme už i Karneval copánkového království. V naší tělocvičně, kterou máme v MŠ, to vypadalo jako na celostátní soutěži kadeřníků. K vidění tu byly ty nejbarevnější a nejveselejší účesy, jakési jen dovedete představit. Soutěžili jsme se strýčkem Ofinkou, panem Holohlavým a tetičkou Kudrnatou. S plážovým míčem jsme dobývali hrad Copánkové princezny, kterou jsme si v životní velikosti vyrobili. Hodně legrace přineslai židličkovaná a hra Na tajtrdlíka. O nadšení a spokojenosti vypovídají samotná slova našich dětí:"Paní učitelko, mně se v naší školce moc líbí!"

Děti z naší MŠ nejsou žádné"bábovky". Chodí do tělocvičny rovnou ze školky. Nejdřív se zahřejeme, rozhýbáme tělo pohybovou hrou: Na námořníky, Na kolotoč, Na bouřku, Na rybáře, Na hlídače. Potom si protáhneme celétělo od hlavy až po paty. A co dál? Hurá na nářadí. Děti nebojácně zdolávají překážky, cvičí rovnováhu chůzí po lavičce, lezou na ribstole, skáčou na trampolíně. Nevynecháme ani švédskou bednu, hrazdu, kruhy a další nářadí,které ve školce nemáme. Děti se nebojí ani prolézat strachovým pytlem. Dovedou cvičit i s míčem, stuhou, švihadlem a obručí. Nakonec si zahrajeme ještě hru pro radost: Na zajíčka, Na slepou bábu, Zlatý řetěz. V předplaveckémkurzu se některé děti naučí splývat, jiné dokonce zvládnou začátek plavání. Důležité ale je, že se vody nebojí. Naše školka má velkou zahradu, kterou celoročně využíváme. Na jaře jezdí děti na koloběžkách, v zimě tu mohou isáňkovat a stavět sněhuláky. Na ukončení školního roku jezdíme pravidelně do rekreační oblasti. Celý týden je plný her, vycházek, hledání pokladu a končí veselým karnevalem.

Loni se našim nejstarším předškolním dětem splnil sen stát se na chvíli archeologem. V květnu jsme navštívili Templ v Mladé Boleslavi s jeho muzejní expozicí a archeologickým hřištěm. Překvapením pro děti bylo, když jsmezahajovali prohlídku vstupem do zšeřelých sklepních prostor. Zde byly umístěny exponáty. Dunivá hudba spolu s efektním osvětlením vyvolaly v dětech hluboké emoce. Poutavé vyprávění průvodkyně pak vyvolalo v dětech spoustuotázek. Když jsme vystoupali opět na prosvětlené terasy archeologického hřiště, mnohým"badatelům"se znatelně ulevilo. Tady bylo věcí! Chaloupka jako z pohádky pravěkých dob, dvě pískoviště pro opravdové archeology skeramickými a kosterními pozůstatky. Každé dítě si mohlo oštěpem ulovit divoké zvíře a ze stavebnice postavit historické budovy. Na závěr děti obdržely jako odměnu keramický korálek a průkaz archeologa.

Naše mateřská škola je součástí malebné vesničky Bílý potok obklopené Jizerskými horami. Přírodu máme na dosah ruky, proto můžeme děti učit kladnému vztahu k ní. Naše vycházky nejčastěji směřují do lesa a právě tam se nejlépe oživé a neživé přírodě povídá. Rozhodli jsme se, že uskutečníme s dětmi výlet do Nového Města pod Smrkem a navštívíme lesní školku Dendria, aby děti na vlastní oči viděly, kolik péče vyžaduje strom, aby z něho vyrostl statnýjedinec. Výletu předcházelo povídání o tom, jak lidé pečují nejen o les, ale i o všechny jeho obyvatele. Děti se naučily říkanku: Stromy také školku mají,sedí v řadě, nešeptají,do souseda nestrkají. V Dendrii se nás ujala miláprůvodkyně a s ochotou provedla děti celým areálem lesní školky. Ukázala jim semenáčky, sazenice listnatých a jehličnatých stromů, zavedla je do skleníků, kde ze semen vznikají sazenice, a vysvětlila, jak se o ně musí pečovat,aby zdárně rostly. Děti si vybraly sazenice jehličnatých i listnatých stromků a kanadské borůvky a slíbily, že je zasadí na zahradě školky a budou o ně pečovat. Byl to nejen moc hezký, ale i poučný výlet. Děti si již teďdovedou představit, kolik práce a úsilí se musí vynaložit, aby vyrostl krásný a zdravý strom.

Jedním z hlavních cílů naší mateřské školy je vést a vychovávat děti k ochraně životního prostředí. K tomu přímo vybízí umístění naší školy v centru rekreační oblasti zvané Česká Kanada.

Pracovní činnosti ovlivňují všechny stránky osobnosti dítěte. Dítě se naučí pracovat s novým materiálem, různými pomůckami a z obyčejných věcí se stávají krásné výrobky.

V tematickém programu"Ochrana živočichů"nám pomohla výzdoba ve třídě. Na zeď jsme zavěsili velikou stonožku z kulatiny s kůrou s drhanýma nohama a tykadly. Děti stonožce vymysleli jméno Leontýnka. Začali jsme čístpříběhy z Knížky Ferdy Mravence a poté si děti podle ní malovaly živočichy. Uvolňování zápěstí trénovaly na kolečkách housenky.Domečky: Z roliček od toaletního papíru vyráběly domečky chrostíků (polepené papírky, látkami, knoflíky, korálky, barevným pískem, kořením, omotané vlnou, mušličkami).Pavučinka a pavouček. Omotáním tří špejlí uprostřed spojených jsme vlnou vytvořili pavučinky a pavoučka zhotovili z poloviny skořápky od ořechu a čtyř"chlupatých drátků"na čištění dýmek.Otázky a odpovědi. Děti nalepily doma na výkres látku. Z výkresů jsme vystřihli kola a vytvořili tělo housenky, na které připevňujeme otázky a odpovědi dětí týkající se života hmyzu, ale i člověka, např.:"Co potřebujemek životu? Co kdo dělá po celý den?"Hmyz na výstavě. Děti s rodiči vyráběly různé druhy hmyzu: koníka z kukuřice a drátků; vosu z kukuřice s párátkem a černými proužky; pavouka ze stočených novin omotaných provázky; housenky z klubíček, kaštanů, obalů navajíčka, malované barvami na sklo; motýlky z listí a látky; mravence ze slepených ořechů. Dvě housenky upletly babičky dětí. Výstavka veškerého hmyzu byla umístěna do haly u šatny.Písně, říkadla, pohybové hry. Mravenčí ukolébavka, Spadl brouček, Včelka, Seděla beruška, Tancovala žížala. Na mravence-průzkumníky (hledání cest, překonání překážek, pomoc kamarádovi), Na housenky (chůze v zástupu).Pracovní listy. Předškoláci mají volně přístupné zavěšené složky s pracovními listy, které jsme také tematicky přizpůsobili.Pavučina přátelství. Komunikovali jsme pomocí klubíčka, které děti sedící v kruhu posílají kamarádovi.

Přichází opět jaro a s ním i velikonoční svátky. Přivítáme je výzdobou - košíky s kuřátky, beránky a ovečkami, veselými zajíčky. Samozřejmě připravíme barevné kraslice.