Online archiv

Finanční situace školy versus platy učitelů

Náš každodenní život ovlivňuje mnoho faktorů. Žijeme v moderním světě, kde nám technika pomáhá zvládat náš život, ať už v práci, v domácnosti, nebo ve volných chvílích. Všechny přístroje už ani nevnímáme a bereme je jako pevnou součást našich životů. A takto náš svět vidí také malé děti. V dětských očích svět prostě funguje tak, jak jej vidí, vědí, že auto jezdí na benzin, televize hraje, jakmile se zapne ovladačem, maminka upeče bábovku, když ji dá do trouby. Už ale nevědí, proč se tak děje, jaké přírodní jevy, fyzikální a chemické zákony stojí za tím, že se něco stane. Už nevědí, díky čemu bábovka vykyne, proč se domluvíme telefonem, odkud se vzal benzin ve stojanech na benzince nebo proč díky brýlím vidíme lépe. A právě zodpovězení takovýchto otázek si dala naše mateřská škola za cíl, když pro děti připravila projekt Klubu zvídálků. Děti v tomto projektu provádějí jednoduché pokusy, kterými demonstrují dané jevy týkající se probíraného tématu. Experimenty jsou velmi jednoduché, ale přitom názorné. Snažíme se vše přizpůsobit vnímání dětí, a proto při pokusech používáme mimo jiné hračky a věci dětem blízké, ale také barvičky, aby činnosti byly co nejpestřejší, a tak jsme zvýšili atraktivitu práce. Při našich setkáních dbáme na samostatnost. Děti pracují buď individuálně, nebo v malých skupinkách maximálně tří dětí. Děti si také vyrábějí výrobky, které mohou s danou problematikou souviset a prohlubovat tak vědomosti nabyté při provádění pokusů. Vyrobily si např. různé hudební nástroje, hračky nebo periskop, samy si namíchaly šuměnku nebo si vypěstovaly krystaly. Při vytváření výrobků se snažíme děti seznámit s dalšími materiály, se kterými se ještě nemusely setkat. Tak děti pracovaly se sádrou nebo si vyrobily model sopky ze škrobu. Naše „zkoumání“ bereme nejen jako hru, ale také jako osvětu. Děti byly seznámeny s nebezpečími, která na ně mohou v domácnostech, ale nejen tam, číhat. Byly upozorněny na chemikálie, které se v domácnostech mohou vyskytovat, nebo na důsledky zásahu elektrickým proudem. Předškolní děti jsou velmi zvídavé, mají přirozenou potřebu poznávat svět kolem sebe. Věříme, že činnosti, které s dětmi v Klubu zvídálků provádíme, možnost vše si vyzkoušet a osahat, poznatky získané z netradičních ukázek a takto nabyté zkušenosti budou základem pro jejich budoucí koníčky.

Před loňskými Velikonocemi jsme měli v naší mateřské škole napilno. Velikonoční atmosféru navozovala výzdoba interiéru MŠ, před budovu jsme postavili velkého zajíce ozdobeného senem, který nás s pamihodou neboli pomlázkou v ruce každé ráno vítal. A to už jsme se s chutí pustili do zdobení kraslic. Jedno odpoledne bylo tvořivé, i pro naše rodiče, kteří společně s dětmi vytvářeli, krásné kraslice. Pracovali různými technikami, nejvíce se jim líbilo i dařilo zdobení bílým i barevným voskem. Měli jsme hodně námětů pro tvořivé činnosti, povedl se nám krásný velikonoční zajíček, zručnost projevily děti při zdobení velikonočních perníčků cukrovou polevou a nezapomněli jsme si zasít do kelímku jarní osení. Děti si s radostí odnesly domů své vlastnoručně vyrobené velikonoční dekorace a velkého perníkového zajíčka, kterého upekla jedna šikovná babička pro všechny děti. Děti se naučily koledu i jarní písničky, nechybělo vyprávění o slepici a kuřátkách ani pohádka. Hned po Velikonocích jsme se vydali hledat opravdového zajíčka, kterým byla maminka jednoho z našich dětí. Zajíček se totiž při koledě ztratil a neznal cestu zpět do lesa. Zajíčka jsme hledali na cestě vyznačené fáborky, plnili jsme úkoly, až jsme smutného zajíčka našli – to bylo radosti. Rozveselili jsme ho písničkou, pohráli si s ním a odvedli na cestu k lesu, kterou už dobře znal.

Když nám Petřík z naší školky vyprávěl, že byl s maminkou ve hvězdárně, rozhodly jsme se s kolegyní, že vesmíru věnujeme téma jednoho týdne. Hned jsme začaly s přípravami, co všechno dětem ukážeme, přečteme… Na internetu jsme našly zajímavosti o planetách sluneční soustavy a Slunci. Děti si jména planet ihned zapamatovaly! Prohlíželi jsme si různé encyklopedie a knihy o vesmíru. Se silnou baterkou jsme si zahráli na Slunce a svítili jsme si na různé míče (planety) a tak zjistili, kde je den a kde noc. Děti zaujalo i téma raket, které si vybarvovaly nebo stavěly z kostek. Společně jsme si také vymýšleli, jak by asi mohl vypadat mimozemšťan-ufonek. Nakonec jsme si vesmír nakreslili. Jedna maminka nám zapůjčila glóbus, a tak hledali jsme vodu (moře, řeky), zem (světadíly). Na pracovním listu si děti vybarvovaly, kde je pevnina a kde voda. Naučili jsme se písničku: „Naše Země kulatá je, říká se to, vesmírem se koulí pěkně celé léto. Pozor, ať se nesrazíš s tou hvězdičkou v dáli, to bychom se o tebe vskutku báli. Chtěl bych jednou, třeba takhle někdy k ránu, nasednout do velikého aeroplánu. Nasednout do rakety, podívat se z výše, zda je Země kulatá, jak se píše.“ Nakonec jsme přidali ochranu naší planety. Hledali jsme, které věci se dají recyklovat, povídali jsme si o třídění odpadu (zjistili jsme s nelibostí, že moc plýtváme papírem; pokusíme se polepšit, tak to aspoň děti řekly). Měli jsme i super cvičení s plastovými lahvemi naplněnými do polovičky vodou. Používali jsme je jako činky, kouleli jsme je nohou a rukou a vytvořili jsme si slalomovou dráhu.

Princezna Písnička stála uprostřed hudebního salonku a zpívala jako slavík. Její zvonivý hlásek potěšil pana krále, královnu i všechny hosty z okolních království, kteří přijeli na její narozeninovou oslavu.

Blíží se období, kdy nejedna třída vyrazí na školu či školku v přírodě. Ti menší budou možná poprvé sami několik dní bez rodičů. Rychlé aklimatizaci může pomoci plyšák, se kterým spí doma v postýlce, nebo například nový, vlastnoručně vyrobený polštářek.