Online archiv

Snažíme se, aby si děti v naší školní družině každé odpoledne, které u nás stráví, opravdu užily. Letos jsme pro ně připravili barevný týden, který se pořádá v řadě jiných škol a školek, a kromě toho, že každý den měl svou barvu, jsme pro děti chystali i zábavný program. V červeném pondělku si vyráběli karnevalové masky a škrabošky. Zelené úterý nachystalo společný turnaj ve stolní hře „ Člověče, nezlob se“. V bílou středu jsme šli hledat schovaného sněhuláka do blízkého lesoparku. Čtvrtek měl barvu modrou; na děti čekaly závody a soutěže v tělocvičně. Krásnou tečkou za naším týdnem byl žlutý pátek, kdy nám pozvaná loutkoherečka předvedla divadelní představení. Žáci naší ŠD byli z barevného týdne nadšeni. „Na našem týdnu byl nejkrásnější čtvrtek, kdy jsme soutěžili v tělocvičně,“ „získala jsem první místo ve skoku do dálky,“ říkali. Jiné žáky zaujala středa, kde museli cestou za sněhulákem plnit úkoly. Hezké na našem týdnu bylo i to, že v barvách daných dnů chodili oblečeni nejen žáci a vychovatelky ŠD, ale i třídní učitelé, a dokonce i náš pan ředitel.

Námětem, základní linkou ročního plánu, který jsme v předchozím školním roce realizovali v naší mateřské škole, bylo místo, kde žijeme – Batelov, městečko na Vysočině.

Žili, byli dva skřítkové. Jeden se jmenoval Štístko a druhý Škodílek. Jejich maminka s nimi měla velké trápení. Malí skřítkové se totiž pořád prali, hádali, neuměli se spolu shodnout prostě vůbec na ničem.

Když se v květnu stromy obalí barevnými květy, máme před očima doslova zázrak přírody. Jarní kolotoč barev, tvarů a vůní nám přináší inspiraci pro tvorbu, protkávanou květinovými motivy.

Evropský den v Aldborough a klobouky z Koloděj… Na první pohled mají tyto dvě akce jen pramálo společného. Jsou na hony vzdáleny jak v čase, tak místě. Přesto je mezi nimi jedno veliké pojítko v podobě učitelů – nadšenců. Lidí, kteří do své práce chodí s radostí, chutí a zajímavými nápady, jak si spolu se svými žáky užít něco nového.

Keňa, bývalá britská kolonie, země rovníkové Afriky, kde najdete dlouhé písečné pláže, palmy, vyprahlou savanu i studené hory. Země oplývající bohatou a krásnou přírodou, v níž nacházejí svůj domov lidé mnoha kultur.

Úraz je dílem okamžiku, stačí se jen otočit a dítě, které si vesele hrálo s kamarády, se najednou kroutí v bolesti. Kdybychom tvrdili, že se každému úrazu dá stoprocentně zabránit, nebyla by to tak úplně pravda. Přesto se musíme snažit, aby dětské hry nekončily bolestivým pláčem. cokoli, co by dítě mohlo požít a otrávit

Doma je zahrnovali přemrštěnou laskavostí a lítostí, cizí lidé jim věnovali útrpný pohled a tu a tam se jim i smáli. Děti s tělesným postižením neměly v minulosti zrovna „na růžích ustláno“. Rudolfu Jedličkovi jejich osud ležel na srdci, stal se jejich velkým přítelem a dobrodincem.

Přestože ta pravá celoživotní přátelství vznikají spíše až ve školním věku, i předškoláci mohou být pořádně smutní, když se jejich kamarád odstěhuje nebo odejde ze školky, zkrátka když zmizí z jejich každodenního života. Rozhodně bychom jejich pocity neměli brát na lehkou váhu.

Základní prvky matematiky se objevují v praktickém životě a děti předškolního věku se s nimi seznamují naprosto přirozeně. Počítají, kolik mají sourozenců, na prstech ukazují, kolik jim je let…

Dnešními dětmi a sem tam i dospělými někdy doslova zmítá neklid, nepokoj. Těkají od jednoho ke druhému a neumějí se uklidnit. O příčinách tohoto stavu a o tom, že každý člověk potřebuje, aby ho někdo objímal, jsme si povídali s psycholožkou Jiřinou Prekopovou.

V projektování a plánování předškolního vzdělávání se téma cestování může objevit v jakémkoli časovém úseku. Někdo může na toto téma zpracovat celoroční projekt a může si představit, že cestovat můžeme nejen po světě, ale i za pohádkou, do vodní říše, do světa dinosaurů, do vesmíru…