Uspávání broučků
Zuzana Klöslová, Iveta Komárková, Silvie Michalíková, 7/2013„Spi už broučku, spi, zavři očka svý. Až ty budeš v zimě spáti, sníh nad tebou bude váti.“ Je studený, podzimní večer. Venku se setmělo a na zahradě mateřské školy tancují světýlka. To přišly děti ze sovičkové třídy z MŠ Borová uspat broučky. V ruce se jim třepetají lampióny, lucerničky či baterky. Hned u vchodu po zaplacení startovného, dostávají děti ještě svítící náramky, aby se jim broučci lépe hledali. Vycházíme! Doprovázejí nás cinkavé tóny xylofonu. Broučci jsou schovaní v trávě, v křoví, za plotem. Děti je malovaly a vystřihovaly celý den, ale rodiče nám je pomohli umístit po celé délce trasy. Broučci měli zdobení z fosforové barvy, abychom je lépe našli. Myslím, že jsme nezapomněli ani na jednoho. Zacinkání zvonečku prozradilo úkryt. Nalezené broučky jsme přenesli na zahradu a za doprovodu Mravenčí ukolébavky uspali k zimnímu spánku v chaloupce z listí a větví. Broučkům už bylo v teplém úkrytu dobře. Teď nastal čas postarat se o naše pomocníky za dobré hledání. Teplý čaj a ohřátý párek byl tou pravou odměnou. Ani prokřehlí rodiče nepřišli zkrátka. Už na ně čekal ovocný punč. A za doprovodu světýlek se všichni pomalu rozešli domů.
