Online archiv

Vydání: 9/2013

Skupinové hry pro rozvíjení sebeúcty dětí ve věku 5–11 let y

Jana Pokorná, 9/2013
Deborah M. Plummer Debora Praha, Portál 2013

Dětská kresba jako diagnostický nástroj

Mgr. Marie Těthalová, 9/2013
Georges Cognet Geo Pra Praha, Portál 2013

ZAŘAZENÍ DO PLATOVÉ TŘÍDY

MŠMT ČR, 9/2013

Broukohraní

9/2013
Jedno podzimní dopoledne děti na školní zahradě objevily hnízdečko broučků. Pořád kolem něj chodily a staraly se, kde se broučci schovají, když jim bude zima. Tu vznikla myšlenka vyrobit si takové broučky a schovat je před zimou. Protože dnešní doba je velice uspěchaná a rodiče často tráví málo času s dětmi, napadlo nás tyhle dvě věci spojit a vyrobit broučky spolu s rodiči. A tak jedno říjnové odpoledne jsme pro děti a rodiče připravili odpoledne plné zábavy a tvoření a nazvali ho Broukohraní. Děti si společně s rodiči mohli podle své fantazie vyrobit z přírodních materiálů jakéhokoli broučka, které jsme pak společně uložili k zimnímu spánku. Tvořilo se ze všeho, co lze nalézt v podzimní přírodě. Z dýní, listů, ovoce a zeleniny, trávy, větviček a spoustu dalšího materiálu. Tvořivé odpoledne se vydařilo! Vyrobení broučci byli opravdu úžasní. Bylo hezké pozorovat usměvavé tváře dětí i rodičů. Vidět, jak i malá chvilka strávená s milovaným človíčkem může rozjasnit i ten nejchmurnější podzimní den. Odměnou nám byla spokojenost dětí i rodičů.

Aby se s námi příroda chtěla kamarádit

9/2013
Naše školka se nachází v obci Merklín na jižním Plzeňsku. Je obklopena lesy, poli, loukami. Nedílnou součástí obce je i rozlehlý chovný rybník. Již z toho přirozeně vyplývá, že vedeme děti ke kladnému vztahu k přírodě. Podnikáme poznávací výlety po okolí, na kterých pozorujeme rozmanitosti z říše rostlinné i živočišné. Děti sledují, že vše kolem nás se neustále vyvíjí a mění. V rámci přírodovědného projektu se učí nejen zodpovědnosti a ohleduplnosti, ale i tomu, že mohou některé skutečnosti svým chováním samy ovlivňovat. Každé roční období naskýtá odlišné možnosti k bádání, zkoumání a pozorování. Ještě nežli na stráni roztál poslední sníh, naše děti se už jara nemohly dočkat. Za oknem bylo sice ještě nevlídno, ale ve třídě už vázičky ožívaly. Děti v nich rychlily větévky zlatého deště a višně. Na okenních parapetech pěstovaly řeřichu, kterou si pak podle libosti dochucovaly pomazánky a polévky. Každý ve svém květináčku hýčkal vlastnoručně ze semínka vypěstovanou kytičku, kterou pak obdaroval svoji maminku k příležitosti Dne matek. Děti získávaly praktické zkušenosti a dovednosti, jak o rostliny pečovat. Zkoumaly, co každá ke svému růstu potřebuje, a pozorovaly, jak na odlišné podmínky reaguje – pokusy s hrachem, fazolemi, čočkou, brambory. Podílely se aktivně na péči o předzahrádku u vchodu MŠ a udržování pořádku kolem její budovy. Již vědí, jak s odpadky venku nebo doma nakládat. V každé třídě k jejich třídění slouží barevně označené koše – na papír, plasty, smíšený komunální odpad. Velkou radost jsme měli z pozvání do místní čističky odpadních vod spojenou s odborným výkladem a názornou ukázkou celého čistícího procesu. Nezapomínali jsme ani na živé tvory. Pravidelně jsme sypali v zimě ptáčkům do krmítka zrníčka, která dětem připravili jejich rodiče, společně jsme donesli nasbírané podzimní plody zvířátkům do krmelce v lese. Neunikl nám samozřejmě ani přílet čápa a labutí na náš rybník. Ve třídě s námi „bydleli“ několik dní i šneci, které jsme měli možnost detailně sledovat. Společně jsme je pak vypustili zpět do trávy. Pod drobnohledem jsme pozorovali drobné živočichy a hmyz. Ten pohled téměř tváří v tvář nás všechny fascinoval. K výtvarným a pracovním činnostem nám posloužily nasbírané přírodniny, které u dětí probouzely představivost a fantazii k tvoření – listy, šišky, kůra, kameny, větévky, různé plody. Rostlinky, které si děti z vycházek donesly do školky, jsme pak společně vylisovali a založili si svůj malý dětský herbář. Zkrátka, ať je venku jakékoli počasí, je stále nač se dívat a co objevovat. Je vám líto, bydlíte-li v jiném městě, či vesnici? Vězte, že nezáleží na tom, ve které lokalitě se zrovna vaše školka nachází. Důležité je umět se dívat kolem sebe a učit se přírodě pozorně naslouchat. Máme se totiž od ní v mnohém co učit – děti, ale i my dospělí!

Voda je náš kamarád s deskou, kraulové nohy s deskou

Zuzana Vjaclovská, 9/2013
Stalo se již tradicí, že vždy na jaře každým rokem nabízíme rodičům pro děti z MŠ Bystřička kurz plavání v městských lázních ve Vsetíně. Kurz vedou zkušení instruktoři z ALCEDA Vsetín- střediska volného času. Děti jsou do plavecké výuky přijaty na základě uzavřené dohody, stvrzené podpisy obou rodičů. Děti jsou rozděleny do dvou skupin podle dovedností, aby se jim instruktorky mohly při menším počtu dětí věnovat individuálně. Lekce plavání probíhají hravou formou, děti do žádných činností nejsou nuceny, instruktorky se snaží děti motivovat tak, aby vše zkusily samy. Při výcviku plavání, děti využívají mnoho barevných pomůcek (vesty, míče, různé desky apod.) Děti během osmi lekcí zvládnou pohyb a orientaci ve vodě, dýchání do vody, skoky, splývání i bez desky, lovení předmětů ze dna, nácvik plaveckého stylu prsa. Hlavním cílem těchto kurzů je naučit děti kladnému a radostnému pobytu ve vodě. Při poslední lekci plavání se děti celou vyučovací hodinu projíždějí na tobogánu. Zažijí při tom hodně legrace. Děti se za osm lekcí toho hodně naučí a udělají veliký pokrok. Ale hlavně mají radost z plavání, vody se už nebojí. Při ukončení kurzu jsou děti odměněny diplomem „mokré vysvědčení“ a ujištění, že byly šikovné a nebojácné. Koncepce Mateřské školy Bystřička-Jeřabinka je zaměřena na ekologii, na ochranu životního prostředí a na zdravý životní styl. Kurz plavání je vhodný pro otužování, pro rozvoj fyzické a tělesné zdatnosti a pro rozvoj pohybové kultury dětí. Podporujeme u dětí zdravé životní návyky a postoje, aby získaly dobrý základ ke zdravému životnímu stylu. A pro tento význam, kterým zároveň plníme jednu významnou prioritu náplně ŠVP naší MŠ, budeme i v dalších letech realizovat kurzy plavání pro naše děti. Moc se těšíme na příští jaro a na nové vodní hrátky, neboť voda je náš kamarád!

Skanzen ve školce

9/2013
Těsně před loňskými Vánocemi jsme s dětmi navštívili skanzen v Přerově nad Labem. Dýchly na nás staré časy (hlavně na nás učitelky), a vdechly nám nápad: udělat si takový malý skanzen u nás ve školce! Prostý nápad, spousta nadšení, fantazie a spousta vytrvalosti… Pomocí školkové nástěnky jsme poprosili rodiče, jestli by mohli zapůjčit nějaké starožitnosti a vysvětlili jsme, co máme v plánu, a co se zapůjčenými věcmi zamýšlíme. Samozřejmostí bylo oštítkování každé zapůjčené věci kvůli identifikaci. Všechny zaměstnankyně naší školky prošly rodinné poklady a přinesly je do školky. Když rodiče dětí viděli, že to se skanzenem myslíme doopravdy a ve velkém, a co jsme z vlastních zdrojů nashromáždily, zapojili se. Učitelky společně s dětmi vyrobily roubenou chaloupku v takřka životní velikosti i s kachlovou pecí, a pak už jen stačilo instalovat do vybraného prostoru na chodbě MŠ neuvěřitelnou spoustu „pokladů“. Samy jsme byly překvapeny, kolik krásných starých věcí se nám sešlo. Dětem, a myslíme, že nejenom jim, přinesla tato výstava spoustu informací a zážitků. Neustále jsme si zkoušeli, co a jak funguje a na co se tyto věci dříve používaly. Oslovili jsme ostatní místní MŠ v Poděbradech, školní družiny obou místních základních škol, aby se přišly podívat na náš malý skanzen. Také Polabské muzeum v Poděbradech jsme zašli osobně pozvat, aby zaměstnanci viděli, jakou v nás mají „konkurenci“. Samozřejmě jsme nezapomněli zvát i rodinné příslušníky dětí v naší MŠ, protože téměř všichni něčím přispěli. Ohlasy na naši výstavku byly od všech velice kladné.

Jak jsme přivítali Martina

Světlana Jelenová, 9/2013
V naší mateřské škole se snažíme dětem přibližovat staré obyčeje, tradice a pranostiky. Proto jsme se letos už třetím rokem připravovali na příjezd Svatého Martina. Během celého týdne paní učitelky seznamovaly děti s dávnou legendou, kterou poté s dětmi zdramatizovaly, pekly s nimi sušenky a v každé třídě formou kolektivní práce přichystaly pro Martina překrásného bílého koně. V pátek dopoledne přípravy vyvrcholily společným zdobením zahrady. Aby se u nás Martin opravdu zastavil, rozvěsili jsme na stromy bílé papírové ozdoby. Po chvíli to na naší zahradě vypadalo jako v pohádce. Děti se už nemohly dočkat, až se setmí. Babičky a maminky si venku rozložily stánky s perníčky, bylinkami a ukázkami lidových řemesel. Vystavit, prodávat své výrobky přišli i členové Sdružení pro zdravotně postižené Daneta a z členky Klubu lidové tvorby Hradec Králové. Když se setmělo, vydali se rodiče s dětmi v lampiónovém průvodu ulicemi kolem školky až do naší vyzdobené zahrady. Slavnost mohla začít. Všude voněl punč a perníčky, vše bylo osvětleno tisíci světélek. Paní ředitelka přivítala přítomné a jeden z tatínků pronášel do tmy legendu o Sv. Martinovi. Atmosféra byla působivá a tajemná. Děti ani nedýchaly. Náhle se ozval klapot podkov a po osvětleném chodníčku přijížděl Martin v rudém plášti na překrásném bílém koni. Podaroval žebračku třesoucí se zimou a tímto dobrým skutkem prokázal lásku a štědrost, jak se praví v pověsti. Projel se na bělouši několikrát po zahradě a zmizel do tmy. Nastal čas zahřát se teplým čajem a dětským punčem a ochutnat svatomartinské koláče a sušenky, které paní kuchařky připravily pro velké i malé návštěvníky. Domů jsme se rozcházeli se svátečním pocitem. Rozzářené oči dětí a ocenění rodičů zahřálo paní učitelky víc než horký čaj.

Hop a skok aneb Hrajeme si se švihadlem

Veronika Bílková, 9/2013
Patřili jste v dětství jako já k velkým nadšencům skákání přes švihadlo? Kdo z vás si s chutí zaskáče i teď v dospělém věku? Je to činnost vysoce náročná, ale prospěšná, protože rozvíjí fyzickou zdatnost i kondici.

Sluníčko, které nezapadá

Alena Kulhánková; Alena Kulhánková, 9/2013
Sluníčko, sluníčko, posečkej maličko! Nezapadej, mám tě rád, chci si ještě chvilku hrát.

Květiny do oken

Alena Isabella Grimmichová, 9/2013
NÁMĚTY PRO TVOŘIVOU PRÁCI

Knižní tip

9/2013
Hněv – a co s ním? Žárlivost – a co s ní? Stydlivost – a co s ní?