Online archiv

Vydání: 1/2014

Bez české pomoci by indický chlapec Suraj nechodil do školy

Monika Jurníková, 1/2014
V Indii jsem strávila svoji tříměsíční odbornou praxi v rámci studia sociální a humanitární práce na Vyšší odborné škole sociální v Olomouci. V průběhu pobytu v Indii jsem navštívila tři indické státy – Maháráštru, Karnataku a Gou – a utvrdila jsem se v tom, že „jiný kraj, jiný mrav“.

Nepravidelná docházka: vadí, nevadí?

PhDr. Daniela Kramulová, 1/2014
V posledních letech se můžeme stále častěji setkat s dětmi, které do školky docházejí jen občas a nepravidelně. Předškolní zařízení vychází vstříc specifickým potřebám rodičů, i když je takový režim pro učitelky organizačně náročnější. Jak náročná je nepravidelná docházka pro děti samotné?

Komunikace

PhDr. Václav Mertin, 1/2014
Každý, komu se alespoň jednou v životě stalo, že ho někdo přesvědčil k aktivitě, ke konkrétnímu činu pouhými hezkými slovy, si dokáže uvědomit, jak mocný nástroj je citlivá a vnímavá komunikace. Určitě má také zkušenost, že laskavá slova, která zazní z okolí, i u zkušeného a kritického člověka způsobí vnitřní radostné zatetelení, byť je ani v nejmenším nepřeceňuje a tváří se, že má od nich rezervovaný odstup.

Klub K2 otevírá diskuzi nad standardy péče o děti mladší tří let

Leona Hornová, 1/2014
Jasná pravidla potřebujeme všichni. Soukromé školky a jesle nejsou výjimkou. Otevřít si soukromou školku či jesle není až zas tak obtížné a situace směřuje k ještě většímu uvolnění. Je stanoven počet čtverečních metrů potřebných pro jedno dítě, ale jak kvalitní bude výchovně-vzdělávací práce zařízení, to nikdo neřeší.

Když jde dítě k zápisu, škola už je na dohled

Jiřina Nováková, 1/2014
Co by dítě mělo umět a znát k završení úspěšného startu do první třídy? Zápis je předběžný krok k začínající nové etapě života dítěte. Když se ze školkového dítěte stane školák, změní se život jemu, ale i celé rodině.

Učitelka mateřské školy by měla být flexibilní a umět věci domýšlet

Mgr. Marie Těthalová, 1/2014
Společnost, rodina i děti procházejí společenskými proměnami. A spolu s nimi by se měla proměňovat i mateřská škola, aby nezůstala pozadu a odpovídala potřebám dnešních dětí a jejich rodičů, domnívá se Eva Opravilová z katedry primární pedagogiky na PedF UK.

Pohyb je život

Hana Procházková, 1/2014

Aby se budoucí prvňáci do školy těšili

Dana Zimmermannová, 1/2014
Pomohlo tomu jedno loňské lednové odpoledne, strávené ve školní družině, na které se školáci svědomitě připravili. Ještě před zápisem do první třídy pozvali starší kamarádi budoucí prvňáky z místní mateřské školy. V kruhu na koberci se všichni přivítali. Starší děti pověděly, co nejraději dělají ve školní družině a co je zajímá. Předškoláci se všem nahlas představili. A protože venku vládla „Paní Zima“, šikovní třeťáci připravili hádanky a závody tučňáků. Byl to pro všechny pěkný zážitek, který nikdo nečekal. V tu dobu za námi přišli z oběda ostatní školáci. Nachystali u stolečků potřebné věci, ujali se menších kamarádů a pomohli jim vyrobit si papírového sněhuláka, obléknout převlékací panenky, postavit kuličkovou dráhu nebo kouzelný domeček z molitanových kostek. Většina dětí si vyzkoušela všechny zábavy s velkým úspěchem a nadšením. Balancování na gymnastických míčích a prolézání tunelem dobré nálady i s velkým míčem završilo krásné odpoledne v naší družině. Spokojené tvářičky a oči dětí zářily veselou náladou.

Ad Jak na výuku zobcové flétny v mateřinkách?

tet, 1/2014

Hlídání, nebo mateřská škola?

Mgr. Karolina Nedělová, 1/2014
V předminulém čísle se Petra Klapáková z MŠ Smíškov ptala, kdo ponese zodpovědnost za nepřipravenost budoucích školáků. Kritizované miniškolky ale podle Kateřiny Nedělové mnoha rodičům „vytrhnou trn z paty“.

Ze zprávy České školní inspekce

1/2014

Čeští žáci se v testech PISA zlepšili

1/2014