Jak se vyvíjí dětská řeč
Mgr. Marie Těthalová, 8/2015K tomu, aby dítě mluvilo správně, aby nejen správně vyslovovalo, ale mělo přiměřenou slovní zásobu a používalo správné tvary slov, je potřeba, aby byla splněna řada předpokladů. Logopedka Mgr. Martina Křivková na svém semináři, který se konal v minulém školním roce v jihlavské pobočce NIDV, uvedla, že nutnými podmínkami pro to, aby se řeč dítěte vyvíjela správně, je nepoškozená centrální nervová soustava, normální intelekt, nepoškozený sluch, vrozená míra nadání pro jazyk a v neposlední řadě přiměřené sociální prostředí. „Vývoj řeči probíhá v jednotlivých stádiích a může v něm dojít k obdobím akcelerace nebo retardace. Některá stádia nemohou být vynechaná, délka jejich trvání může být individuální,“ uvádí Mgr. Křivková, která mi spolu se svou kolegyní z oboru, pražskou klinickou logopedkou Mgr. Markétou Hrubínovou, odpovídala na otázky týkající se dětské řeči. Stádia vývoje řeči se dělí na přípravná stadia a vlastní vývoj řeči. „Přípravná stádia probíhají již v prvním roce života. Patří sem první řečový projev bezprostředně po narození dítěte až do doby, kdy se začíná měnit do melodičtější dětské řečové produkce. Dítě po narození vyjadřuje nelibost na změnu teploty, na pocit hladu. Důležitou součástí tohoto stádia je i sání, žvýkání a cumlání,“ říká Mgr. Křivková. Dodala, že jedním z prvních projevů je primitivní nepodmíněný hlasový reflex - křik. „Po 6. týdnu života dostává křik určité citové zabarvení. Křikem dítě vyjadřuje nejprve nepříjemné pocity a kolem třetího měsíce i pocity příjemné.“ Kolem 8. až 10. týdne života dítěte se objevuje broukání. „Zvuky jsou výsledkem ,hry s mluvidly‘. Nejprve se objevují ty, jež vznikají na rtech a mezi kořenem jazyka a patrem. Tyto skupiny svalů dítě používá i přisání. Zvukový projev dítěte získává postupně melodičnost,“ konstatuje logopedka. Na tuto fázi navazuje etapa pudového žvatlání. „Dítě si hraje s řečovými orgány. Pohyby jsou podobné jako při přijímání potravy a jsou doprovázeny hlasem a zvuky, které dítě vydává, jsou velmi variabilní a nefixují se. Toto stádium vývoje řeči se objevuje i u dětí neslyšících,“ říká Mgr. Martina Křivková. Napodobovací žvatlání, které tvoří další stádium vývoje řeči, přichází mezi 6. až 8. měsícem života. „Na základě napodobování začíná dítě stavět hlásky mateřského jazyka. Jde ovšem jen o napodobování zvuků. Dítě postupně přestává artikulovat zvuky, které ve svém prostředí neslyší, což souvisí se zapojením vědomé sluchové a zrakové kontroly,“ uvádí logopedka. Kolem 10. měsíce věku dítěte pak přichází stádium, na které se všichni rodiče velmi těší, a to porozumění řeči. „Toto období je závislé na mluveném jazyce. Dítě sice nechápe obsah slov, ale reaguje na to, co slyší v asociaci, v konkrétní situaci, která se často opakuje. Obsah rozlišuje podle melodie, přízvuku, zabarvení v hlase mluvícího. Jde o prvosignální úroveň. Dítě ještě samo nemluví, že rozumí, vyjadřuje motorickou reakcí,“ uzavírá Marti na Křivková informace o vývoji řeči dítěte v prvním roce života.
