Druhá vlna koronaviru udeřila na Česko a dost možná se (v nějaké obměně) dočkáme na podzim opakování jarního scénáře. Jen s tím rozdílem, že lidé jsou po jarní karanténě unavení a méně ochotní se omezit. Psychologové varují, že jejich klienti trpí pocitem nejistoty, neví, co bude, komunikace vlády je zmatená, konec omezení je v nedohlednu. Rozdílné jsou i názory odborníků, včetně psychologů. Přinášíme proto analýzu Národního ústavu duševního zdraví i zkušenost několika českých psychologů s jarní vlnou koronaviru a jejich rady, jak přežít vlnu podzimní.
NUDZ – léky, sebevraždy a služby po telefonu
Z dat Národního ústavu duševního zdraví vyplývá, že v průběhu nouzového stavu došlo k trojnásobnému nárůstu rizika sebevraždy (bylo identifikováno u 12 % reprezentativního vzorku). A to více u mužů než u žen. Lehké duševní potíže mělo podle výzkumu z dubna 35 % žen a 28 % mužů. Středně závažné a vysoce závažné duševní potíže zaznamenalo 23 % žen a 15 % mužů. Čtrnáct procent žen a desetina mužů vykazovala přítomnost úzkostných potíží a výsledky 15 % žen a 8 % mužů poukazovaly na přítomnost deprese.
Nouzový stav také ukázal zvýšenou potřebu distančních služeb. Linky důvěry, ad hoc krizové linky i centrální informační linky 1212 využívaly v době nouzového stavu desetitisíce občanů ČR a celý systém se ukázal jako funkční pro snižování dopadů nouzového stavu na duševní zdraví populace. Linky důvěry ale nestačily zájmu a potýkaly se s vysokým počtem neobsloužených volajících. Důležitou roli sehrály i online chatové služby, například v kontextu domácího násilí, kdy telefonát a možnost být slyšen znamenají potenciální ohrožení volajícího.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.