Kávou proti depresi

Pít, či nepít? O účincích tohoto temně hnědého nápoje s mnohasetletou historií k nám přichází spousta rozličných informací. Výsledek asi největšího sporu, tedy zda káva překyseluje, a tím tak způsobuje žaludeční vředy, trávicí obtíže či reflux, je dnes již více než naznačen. Nedávné studie neprokázaly žádné významné vztahy mezi konzumací kávy a těmito gastrointestinálními onemocněními, která souvisí s překyselením. Konzumace kávy naopak reguluje střevní peptidy, které zpomalují proces trávení a udržují konstantní hladinu cukru v krvi. Jako další známé účinky lze uvést například snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění a některých typů rakoviny. Mimo antioxidanty v kávě obsažené je důležitým činitelem tohoto blahodárného působení na naše tělo často neprávem očerňovaný kofein. Výzkum ukázal, že u lidí, kteří během středního věku konzumovali denně 3–5 šálků kávy, nastala ve vyšším věku o 65 % nižší pravděpodobnost demence a Alzheimerovy choroby. Káva bez kofeinu však podobně ochranný efekt nemá. Na tělo má tedy pití kávy zřetelné účinky. Ale jak je to s naší psychikou? Jaký na ni má konzumace kávy vliv? Studie prokázaly, že příjem kofeinu dokáže měnit náladu (a to zejména u lidí s nedostatkem spánku). Výrazné zlepšení stavu bylo také pozorováno u osob, které prožívají nízkou duševní pohodu doprovázenou úzkostmi a depresí. U každého vypitého šálku kávy denně se riziko deprese snižuje téměř o 8 %. Pití kávy nás tedy dostává do větší pohody, a to nejen díky tomu, že je to náš oblíbený rituál anebo že jsme v příjemné společnosti blízkých osob. Jen si dávejme pozor – extrémně vysoký příjem kofeinu (více než 1000 mg denně, což je zhruba 9 šálků kávy) se může naopak stát rizikovým faktorem vzniku depresivních a úzkostných stavů.