„Ta, která ví“

Od dávných časů existovaly ženy, pro které měli ostatní lidé zvláštní pojmenování. Ať už jim říkali léčitelka, prorokyně, médium, nebo třeba „ta, která ví“, jednalo se vždy o podobnou záležitost. Tyto ženy dokázaly lépe zacházet se svým nevědomím.

Samozřejmě byli i muži s podobnými dovednostmi, ale většinou se pozornost okolí v této oblasti upínala spíše na ženy. Možná hrají roli i určité obavy z žen jako takových. Navzdory tomu, že mnozí muži dokážou vládnout pro ženy nedosažitelnou fyzickou silou a řadou znalostí, vlastně každá žena je v některých oblastech předčí. Především její schopnost vytvořit z takřka neviditelných buněk celého člověka může působit jako zázrak, projev moci, jenž je mužům nepřístupný. 

Mateřský aspekt

Přidávají se naše vzpomínky na matku, která pro nás byla do určité chvíle nejdůležitějším člověkem na světě. Ve fantazii malého dítěte mohla dokázat cokoliv. Není divu, že se nám myšlenka na ženu pojí s pocitem, že je to někdo, kdo vládne záhadnými a tajemnými dovednostmi. 

Možná k tomu přispívají i samotné ženy. Pro ně je totiž mnohem snadnější zajímat se o svět neuchopitelného. Ony samy nezřídka čelí bezmoci rozumu a neschopnosti ovládnout některé věci spojené s vlastním tělem. Hormonální bouře, která je ovlivňují každý měsíc, proměny spojené s těhotenstvím a péčí o malé dítě… Je pochopitelné, že budou otevřenější pro kontakt s tím, co je obtížné uchopit a ovládnout.