Hrdinství

Od starověkých mytologií, náboženských příběhů a politických světonázorů až po komiksy a filmy od Marvelu se setkáváme s hrdinstvím, které je spjaté s vykonáním něčeho mimořádného za použití neobvyklé či nadpřirozené schopnosti, ať už se jedná o inteligenci, bystrost úsudku, odvahu, nebo fyzickou sílu. V běžném životě pak míra hrdinství klesá. 

Kdo je to vlastně hrdina? Z výzkumného hlediska lze na hrdinství nazírat jako na výjimečné prosociální chování, které je dobrovolné, riskantní, zahrnuje oběti a nenabízí osobní zisk. 

Kvality a hodnoty hrdinů a hrdinek

Můžeme se tázat, jestli dnes hrdinství neztratilo svůj význam, jestli se nestalo nadužívaným. Do určité míry je hrdinou každý z nás, což nám však nezabraňuje v tom, abychom neustále čerpali z poháru inspirace. V současné filmové produkci narážíme na kvality statečnosti, nebojácnosti, nesobeckosti, obětavosti, čestnosti, síly a morální integrity. Klíčovou vlastností hrdinů je „odvaha“ pomáhat druhým, i když to znamená vystavovat se nebezpečí. Tyto chvályhodné vlastnosti zase slouží třem psychologickým funkcím v životech lidí. Funkce spadají do kategorie vylepšení (naděje, inspirace), morálního modelování (koncept „být dobrý“) a ochrany (před nebezpečím a zlem).

Inspirace v ohrožení 

S hrdinou se nejčastěji ztotožníme, když se ocitneme ve vysoce stresujících podmínkách nebo nám hrozí smrt. Hrdina je pilíř, o nějž se můžeme opřít, abychom se cítili více v bezpečí a pocity ohrožení se začaly vytrácet. Hrdinové pomáhají „obyčejným“ lidem, aby si připadali silnější. Studie na Twitteru, která se zabývala analýzou obsahu statusů, odhalila, že lidé, kteří odkazovali na hrdinská témata, se úmrtím zabývali méně. Zato se častěji zmiňovali o pocitech sebeuplatnění, zmocnění, vlastní účinnosti (self-efficacy). Když se podíváme na konkrétní příklady takových příběhů, zjistíme, že hrdinství naším životem doslova protéká. „Hrdinkou je pro mě moje matka, protože se vždycky snažila naplnit každou mou potřebu, i když byla na všechno sama.“ Nebo: „Mou hrdinkou je Angela Merkelová. Je to silná a nezávislá žena, která má moc vládnout světu a měnit ho k lepšímu.“

Hrdinové tedy pomáhají lidem vyrovnat se s hrozbami, dodávají jim naději ve vítězství dobra. 

Ať už se jedná o akční filmy, nebo komiksy založené na hrdinech, o skutečný příběh každodenního hrdinství, nebo o knihy pojednávající o historických osobnostech, nalezení vlastní inspirace z těchto zdrojů je způsob, jak se posílit ve své reakci na stresovou situaci. Dokud dokážeme identifikovat zdroj inspirace v někom, kdo prokázal statečnost, integritu a sílu, budeme schopni tuto identifikaci použít při hledání vlastního naplnění. Básnířka Maya Angelou řekla, že hrdinou „je každý člověk, který má skutečně zájem o to, aby toto místo bylo pro všechny lidi lepší“. Martin Luther King jr. prohlásil: „Musíme se naučit žít spolu jako bratři, nebo spolu zahynout jako blázni.“

Sjednocující princip hrdinství 

J. K. Rowlingová píše: „Jsme jen tak silní, jak jsme jednotní, a tak slabí, jak jsme rozdělení.“ Hrdinové jednají takovým způsobem, že ostatní lidi propojují a činí je celistvými, jednotnými. Hrdinství je všezahrnující, nerozlišuje pohlaví, náboženské vyznání, etnicitu. Jednoduché pravidlo pro rozlišení mezi hrdiny a padouchy je následující: hrdinové mají tendenci sjednocovat, zatímco padouši rozdělují a rozvrací. 

Ničemové si v průběhu dějin dali za cíl rozdělit lidi, přičemž takové rozdělení způsobuje utrpení a smrt. Vůdci, jejichž cílem je genocida, podporují blaho jedné skupiny na úkor druhé. Dělit svět na „my“ a „oni“ není vždy nežádoucí, pokud však členové druhé skupiny intenzivně trpí, je to „ničemnost“. 

Hrdinové přijímají „neduální“ pohled na svět. Vidí lidstvo jako jednotu v různosti, oceňují a prosazují blaho všech bez ohledu na národnost, rasu, pohlaví, věk nebo sexualitu. 

Sjednocující princip hrdinství funguje na úrovni skupin i jednotlivců. Na skupinové úrovni hrdinové sjednocují lidi například v rámci tématu občanských práv. Mnozí zasvětili svou celoživotní práci sbližování lidí různých barev pleti, pohlaví, etnických skupin a geografických oblastí. 

Sjednocení na individuální úrovni nastane, když hrdina zachrání člověka před ohrožením a újmou. Pokud hrdina někoho zachrání z hořící budovy, umožní mu, aby se znovu sjednotil se svou rodinou. Ať už je cíl velký (ukončení apartheidu), nebo malý (záchrana člověka před utonutím nebo kočky ze stromu), hrdina usiluje o dosažení blaha, jednoty a celistvosti, ať už v rámci společnosti, rodiny nebo jednotlivce.

Objevení hrdiny v sobě

Náš neklidný svět silné hrdiny zoufale potřebuje. Avšak odvážnými a odolnými se nestaneme z ničeho nic, ačkoli uspěchaná doba nás ponouká k tomu, abychom se co nejdříve a co nejefektivněji „rozpínali do vnějšího prostoru“. Musíme začít u sebe. Jak na to? Francouzský filozof Georges Bataille řekl, že slova jsou jen pohyblivý písek. Záchranným lanem pro nás může být jedině zkušenost. Abychom mohli pomáhat ostatním, je potřeba se sjednotit uvnitř sebe. Objevit vnitřní pramen hrdinství, hrdinství v sobě samých. I přes pochopitelné obavy nám prospěje nahlédnutí vlastního stínu. A vnitřní cestou postupně z tohoto stínu, jenž nás plíživě doprovází, vykročíme. 

A když nám bude připadat, že jsme schopni vyjít ze sebe, neseďme doma a nečekejme na smysl a účel, který se prostě „stane“. Dělejme věci, choďme ven a riskujme, že se budeme cítit nepohodlně. Hrdinství si nemůžeme naplánovat, ale můžeme se na něj připravit. Trénovat hrdinství se dá každý den – hrdina koná. Nebudeme-li konat, neuděláme nic, ani když bude k hrdinství velká příležitost. 

Dělejme tedy vše, co je v našich silách, abychom se na hrdinství připravili, ať už k němu dojde, nebo ne.

Zdroje:

Allison S. T., & Goethals G. R. (2020). The heroic leadership imperative: How leaders inspire and mobilize change. Emerald Group Publishing

Allison S. T., & Green J. D. (2020). Nostalgia and Heroism: Theoretical Convergence of Memory, Motivation, and Function. Frontiers in Psychology, 11

Ulqinaku A., Sarial‐Abi G., & Kinsella E. L. (2020). Benefits of heroes to coping with mortality threats by providing perceptions of personal power and reducing unhealthy compensatory consumption. Psychology & marketing, 37(10), 1433–1445