Nacházení domova

Co vás přivedlo k přírodní terapii?

Jako dítě jsem byl s přírodou velmi spjatý, představovala pro mě bezpečný prostor. Neměl jsem rád školu, utíkal jsem z ní. Za domem jsme měli les, se svými psy jsem se často toulal venku. Nikdo mi neříkal, co mám dělat, jak se mám chovat – a já jsem chtěl být sám sebou. Odmala jsem v rámci různých mládežnických organizací chodil po Izraeli a po povinné vojenské službě jsem vystudoval ekologii. Zkoumal jsem vlky. Strávil jsem hodně času o samotě v autě a také v přírodě, což mi umožnilo setkat se se sebou samým, s tím, kým jsem na hlubší úrovni. Po dvou letech jsem ovšem výzkum ukončil, protože vláda platila za to, aby se vlci zabíjeli. Bylo toho na mě moc. Nakonec jsem dospěl k názoru, že potřebuji pracovat s lidmi a jejich emocemi.

Jak vaše cesta pokračovala?

Po terapeutickém výcviku jsem se věnoval dětem se speciálními potřebami. Mým prvním „učitelem“ byl autistický chlapec, který nechtěl opustit třídu. Kousek od školy tekla řeka Jordán. Postupně jsem ho vyváděl ven, chodili jsme k řece a budovali vztah k přírodě. Společně jsme lezli na stromy, rozdělávali oheň, házeli kameny do vody, komunikovali jsme neverbálně, prostřednictvím různých činností. Vytvořili jsme si ochranný prostor, kruh z kamenů, a v rámci rituálu jsme pak do toho kruhu skákali. Za nějaký čas bylo pro chlapce jednodušší komunikovat. Pokud se kruh porušil, vždycky jsme ho sestavili znovu. Stavěli jsme tak náš vztah, náš posvátný prostor. 

Poté jsem studoval v doktorském programu v oblasti přírodní terapie ve Skotsku u Johna McLeoda. Tvořil jsem rámec a metody terapie v přírodě. Začal jsem sledovat etické problémy, například: co když chce klient zlomit větev stromu? Je to povoleno?

Jak byste přírodní terapii definoval?

V rámci praxe lze na přírodní terapii nahlížet jako na zdroj konceptů a metod, které je možné integrovat do jakéhokoli terapeutického modelu. Přírodní terapie rozšiřuje klasické chápání „nastavení“ jako něčeho statického, trvalého, co má terapeut pod kontrolou. Prostředí hraje roli živého a dynamického partnera. V rámci přírodní terapie se rozvíjejí myšlenky a postupy, které napomáhají uzdravování v přírodě, a důraz je kladen na způsoby, jak mohou jedinečné vlastnosti tohoto prostředí ovlivnit terapeutický proces a také jak je může terapeut využít k tomu, aby tento proces otevřel dalším dimenzím. Jde o postmoderní zážitkový přístup založený na integraci prvků umění a dramaterapie, gestaltu, ekopsychologie, transpersonální psychologie, terapie dobrodružstvím, šamanismu a praktik body-mind.