Jedna velikost nestačí ani v diagnostice deprese

U mužů se společenská očekávání pojí mimo jiné s tlakem na fyzickou sílu a psychickou odolnost. Proto na ně v tomto ohledu může dopadat tabuizace témat spojených s duševním zdravím o to více. Také v péči o osoby s depresivní poruchou je tedy důležité zohledňovat genderově podmíněné rozdíly, aby bylo možné daný problém včas odhalit a poskytnout odpovídající léčbu. 

Výzkumy ukazují, že deprese jsou diagnostikovány přibližně dvakrát častěji u žen než u mužů. Tyto výsledky mohou být ovšem zkreslující oproti žité realitě. Svou roli totiž hrají i genderované rozdíly v prožívání, které jsou způsobené společenskými vlivy. 

Gender a rozdíly v prožívání deprese

Ženy mnohem častěji psychické problémy internalizují, zatímco muži těžké emoce většinou externalizují, tedy přenášejí je na své okolí například formou agresivního chování. Tyto projevy souvisí také se společenskými rolemi a očekáváními, která je upevňují a staví jako normu. Rozdíly v diagnostice deprese mezi muži a ženami tedy nemusejí být tak velké, jak se může na základě dostupných dat zdát. Stále více výzkumů totiž naznačuje, že deprese se u chlapců a mužů projevuje jinak než u dívek a žen. Internalizující projevy, jako je smutek a beznaděj, které jsou chápány jako typické ukazatele deprese, spíše odpovídají projevům u žen a nezohledňují ony externalizující – tedy typičtěji „mužské“ – projevy. Některé screeningové nástroje tak mohou přehlédnout depresi přibližně u jednoho z deseti mužů.

Proto vznikají nové způsoby určování správné diagnózy. Stupnice rizika deprese u mužů (male depression risk scale) nabízí jednotlivcům možnost ohodnotit, jak často se na ně za poslední měsíc vztahují různá tvrzení, například: „negativní pocity jsem držel v sobě“, „měl jsem nevysvětlitelné bolesti“, „potřeboval jsem alkohol, aby mi pomohl se uvolnit“, „přehnaně jsem reagoval na situace agresivním chováním“ a podobně. 

Na rozdíl od mužů se ženy mnohem častěji se svými psychickými potížemi svěřují, vyhledávají pomoc nebo berou léky. Důvodem je i to, že od nich takové chování společnost očekává a je u nich považováno za takzvaně normální, tedy v souladu s jejich genderovou rolí. Muži však kvůli častému tlaku na maskulinitu, která bývá spojována s odolností, musejí při vyrovnávání se s depresí překonávat společenské stereotypy. Stačí si vybavit úsloví, že „muži nepláčou“, nebo „povzbuzující“ věty typu „buď přece chlap“. To, že se jim i kvůli podobným stereotypům, očekáváním a obavám z vyhledání pomoci nedostane včas odborné péče, pro ně může mít fatální následky.

Proč jsou u mužů častější sebevraždy?

Zmíněný tlak na odolnost mužů souvisí také s vyšší mírou sebevražd, které jsou u nich častější než u žen. Detabuizace psychických potíží u mužů je proto důležitým krokem. Zatímco v druhé polovině 20. století se v České republice počet sebevražd mužů oproti ženám udržoval na dvojnásobku, od poloviny 90. let šlo už o trojnásobek a od roku 2004 každoročně přesahuje čtyřnásobek počtu žen. Mezi lety 2017 a 2021 na jednu sebevraždu ženy připadlo 4,1 sebevražd mužů, což představuje průměrně úmrtí 1027 mužů na 250 žen za rok.

Depresivní stavy muži kvůli tabuizaci svého duševního zdraví řeší raději sami, nejčastěji sportem nebo alkoholem. Výzkumy však ukazují, že alkohol naopak deprese prohlubuje a kvůli jeho užívání narůstá také míra sebevražedných myšlenek. Čeští muži navíc oproti ženám stále konzumují alkoholu mnohem více. Zatímco žen denně konzumujících alkohol je 2,9 %, u mužů je to 12,9 %. Právě alkohol a další omamné látky mají vliv na to, že si muži častěji berou život radikálními způsoby. V souvislosti s depresemi hrají roli i další společenské proměnné, jako je například věk. Pokud jde o sebevraždy, jsou v českém kontextu alarmující data u seniorů a seniorek, mezi nimiž je míra sebevražednosti vůbec nejvyšší. 

Neřešení psychických obtíží má kromě toho dopady na fyzické zdraví. Obě složky jsou totiž spolu pevně provázány. Ukazuje se například, že deprese zvyšuje pravděpodobnost výskytu onemocnění, jako je cukrovka, kardiovaskulární nemoci či mozkové příhody. Například cukrovkou trpí celosvětově odhadem o 17,7 milionu více mužů než žen. Kvalitnější diagnostika a léčba depresí u mužů může tedy vést k celkovému zlepšení jejich zdraví, a to jak duševního, tak fyzického.

Osvěta i bourání stereotypů pomáhají

Pozitivní roli by mohla sehrát také lepší osvěta a prevence v péči o duševní zdraví. Zatímco je ve společnosti věnováno velké množství pozornosti péči o fyzický vzhled či v případě mužů také o fyzickou výkonnost, na duševní zdraví a pohodu se stále neklade tak velký důraz, jak by bylo potřeba. Objevuje se však řada snah a iniciativ, které se tento stav v českém prostředí pokoušejí změnit a nabízejí užitečné informace – například organizace Nevypusť duši. Právě osvěta a dostupnost informací pomáhají nabourávat tabu a předsudky a motivovat k vyhledání pomoci ty, kdo ji potřebují.

Přispět k lepší péči o duševní zdraví může také výzkum, který bude brát v potaz genderové i další společenské rozdíly. Zatímco ve většině oblastí jsou to ženy, kdo je častěji přehlížen – případně jsou jejich potřeby a symptomy považovány za odchylky od normy –, u deprese vidíme, že podobný problém se může týkat i mužů. A to zejména v případě, že genderově stereotypní předpoklady omezují snahu vyhledat pomoc. Tyto genderové stereotypy ale také určují celkové směřování daného oboru a výzkum pak nepomáhá všem tak dobře, jak by mohl. Proto jedna velikost nestačí ani v oblasti diagnostiky depresí.

Eva Oliva, Ananké Nebeská

pracují v Národním kontaktním centru – gender a věda, výzkumném oddělení Sociologického ústavu Akademie věd České republiky. 

Zdroje:

Aktuálně.cz – Nejsi sám. Muži končí sebevraždou čtyřikrát častěji než ženy. Neumí mluvit o svých problémech. https://zpravy.aktualne.cz/domaci/nejsi-sam-1-kapitola/r~f7e34ad82ab411e996370cc47ab5f122/

Centers for Disease Control and Prevention. (n.d.). About Mental Health. https://www.cdc.gov/mentalhealth/learn/index.htm

Český statistický úřad. Sebevraždy. https://www.czso.cz/csu/czso/sebevrazdy_zaj

Gupta S. (2023). Boys Experience Depression Differently than Girls. Here’s Why that Matters. Science News. https://www.sciencenews.org/article/boys-experience-depression-differently-girls?mc_cid=3a55e8b79f&mc_eid=588933d56d&fbclid=IwAR0BxJVbPr0pZvhWj4_PS7jolec1-X4Cc6wqLw0vU9hX0bmqtwBCFbRwAUs

Kautzky-Willer, A., Leutner, M. & Harreiter, J. (2023). Sex Differences in Type 2 Diabetes. Diabetologia 66, 986–1002. https://link.springer.com/article/10.1007/s00125-023-05891-x

Klimkiewicz A., Ilgen M. A., Bohnert A. S., Jakubczyk A., Wojnar M., Brower K. J. (2012). Suicide Attempts During Heavy Drinking Episodes Among Individuals Entering Alcohol Treatment in Warsaw, Poland. Alcohol and Alcoholism, 47(5), 571–576. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3500855/

Národní akční plán prevence sebevražd 2020–2030. https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/2020/08/N%C3%A1rodn%C3%AD-ak%C4%8Dn%C3%AD-pl%C3%A1n-prevence-sebevra%C5%BEd-2020-2030.pdf

Národní zdravotnický informační portál. Deprese: jak se projevuje u žen, jak u mužů?https://www.nzip.cz/clanek/687-deprese-jak-se-projevuje-u-zen-jak-u-muzu

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR v rámci šetření EHIS 2019. https://www.czso.cz/documents/10180/151439704/30000420k02.pdf/f7d7e90a-7e69-4680-8f4f-08aeb3245553?version=1.3

Zajac, I. T., Rice, S., Proeve, M., Kealy, D., Oliffe, J. L., & Ogrodniczuk, J. S. (2022). Suicide Risk, Psychological Distress and Treatment Preferences in Men Presenting with Prototypical, Externalising and Mixed Depressive Symptomology. Journal of Mental Health, 31(3), 309–316. https://doi.org/10.1080/09638237.2020.1755026