Táhnout za jeden provaz a krýt si záda

Jak naplánovat vesmírnou misi tak, aby byla úspěšná nejen po technické a odborné stránce, ale i z hlediska psychického stavu všech zúčastněných? Jak připravit astronauty na to, aby dokázali dobře zvládat extrémně náročné a stresující situace s eventuálně fatálním dopadem?

Existují povolání, kde je stres na denním pořádku, kde lidé musejí odolávat odborné, fyzické, psychické, psychosociální a časové náročnosti, vysoké míře zodpovědnosti, nadlimitní zátěži, stresu, náročnosti všestranné přípravy, dlouhodobé izolaci a dalším specifickým faktorům. Na druhou stranu je třeba říct, že všichni pracujeme pod určitou mírou zátěže a stresu. Práce, kde není žádný stres, v dnešní společensky i politicky složité a náročné době prostě neexistuje. 

Zatímco někteří lidé zažívají v práci stres jen občas, jiná povolání přinášejí stresové situace neustále, každodenně, dlouhodobě. Každý člověk reaguje na stres jinak, někteří lidé dokonce podávají ve stresu lepší výkon než v běžném naladění. Existují však profese, které jsou vhodné pouze pro velmi odolné jedince. Je tomu tak z pohledu náplně a charakteru vykonávané práce, specifické odbornosti, psychických a psychosociálních nároků, tělesného zdraví, fyzické připravenosti a kondice, délky pracovní doby či směnného provozu. Týká se to i vedení lidí a týmů ve velmi specifických pracovních a životních podmínkách a řízení jejich činnosti. Je nesmírně náročné pohybovat se v nevyzpytatelném prostředí vojenské zahraničí mise, pohotově reagovat na akutní přímé hrozby spojené s bojem, pracovat v pohotovostním režimu, pod neustálým časovým tlakem, absolutně se koncentrovat na danou činnost, zodpovídat za stovky a tisíce lidských životů, být pod tlakem různých potřeb a přání svých lidí, nést riziko úrazu, poškození zdraví či dokonce smrti. Ne každý dokáže čelit nadlimitní porci stresu v podstatě každý den, být schopen improvizovat, rychle se rozhodovat v kritických situacích, operativně i strategicky, pracovat v situacích, kde i drobné chyby mají fatální vliv na člověka a lidská uskupení. V takových chvílích je nutné disponovat řadou schopností a ovládat mnoho dovedností, dokázat je bleskurychle provazovat. Tomuto všemu jsou vystaveni lidé, kteří si zvolili práci v exponovaném pracovním prostředí. A právě těmto profesím věnuje svou pozornost český výzkumný tým KOSMOW, zaměřený od roku 2016 na kosmický výzkum na mezinárodní úrovni.


Výzvy kosmického prostředí

Neustálý stav ohrožení zdraví a života člověka a malých sociálních skupin v podobě kosmických posádek pobývajících a pracujících po různě dlouhou dobu v prostředí kosmu, finanční náročnost vesmírných programů a složitost technických řešení si od počátku zkoumání vesmíru žádají realizace mnoha simulačních a analogových studií určených k výzkumu a výcviku astronautů z celého světa. Středem pozornosti je však celosvětově spíše technická a technologická úroveň, například vývoj raket a jejich klíčových komponent. Výzkumy i v rámci celosvětové mezinárodní spolupráce jsou většinou izolované, nepropojené, bez celostního náhledu a v rovině základního výzkumu. Relevantní data a informace o fungování této exponované profese však může přinést pouze zaměření na malé sociální skupiny a člověka, jeho možnosti, potřeby, limity, chování, prožívání a postoje k celé záležitosti. Naprostou nutností je komplexní, celostní, tedy holistický přístup. Z tohoto důvodu český tým zdůrazňuje studium aspektů psychologických, sociálních, sociologických, psychosociálních, zdravotnických, biologických a fyziologických. v rámci jednoho týmu jde tedy v našem případě o přísně interdisciplinární a multidisciplinární přístup. Stejný důraz, jaký ostatní týmy kladou na základní výzkum, klade český tým na ten aplikovaný. K identifikaci a následnému posílení adaptačníchmechanismů astronautů používá český týmautorčin vlastní model sociálního akčního výzkumu, jehož platforma je tvořena pěti klíčovými oblastmi určenými kezkoumání člověka a malé sociální skupiny. K deskripci a analýze aspektůvztahujících se  k působení exponovaných profesípoužívá tým rovněž autorsky vlastní soubor dotazníků, vytvořených v letech 1995–2015 v rezortu obrany České republiky, od 2016 dosud kontinuálně rozvíjený v rámci kosmického výzkumu. Pomyslnou „třešničkou na dortu“ je užívání metody sociomapování českého autora, matematika a psychologa Radvana Bahbouha, která umožňuje analyzovat strukturu a dynamiku vztahů a vazeb v dané skupině a zároveň je nesmírně užitečným intervenčním nástrojem, významně rozvíjejícím týmovou kohezi, intraskupinové a meziskupinové vztahy. Od začátku devadesátých let byla metoda hojně využívána a rozvíjena v české armádě a paralelně s tím používána týmem Sýkory a Bahbouha ve významných projektech HUBES 94, ECOPSY 95 a MARS-105 a MARS‑500. Od roku 2016 dosud je v rámci modelu sociálního akčního výzkumu jednou z klíčových metod v projektu SIRIUS 2017–2027.

Placená zóna

Kateřina Sýkorová Bernardová

pětadvacet let pracovala v Armádě České republiky jako terénní psycholožka, výzkumná a vývojová pracovnice, krizová interventka, lektorka, později náčelnice Centra sociálních studií náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. Působila též jako vojskový psycholog metodicky řídící psychologickou službu české armády. Posledních pět let své služby vedla expertní pracoviště v rámci Ministerstva obrany České republiky. Nyní působí jako vědecký a vývojový pracovník na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, vedoucí výzkumného týmu KOSMOW pro oblast kosmického výzkumu a kosmických aktivit, psycholožka, výzkumnice a koučka v poradenské společnosti QED GROUP.