Čerstvý čtyřicátník Jakub Sýkora absolvoval pražskou Akademii výtvarných umění, studoval na Satakunta University of Applied Sciences ve finském Kankaanpää, absolvoval řadu tvůrčích pobytů. V roce 2013 se stal laureátem Ceny Jana Zrzavého a v roce 2014 finalistou Ceny kritiky. Jeho malby nesou zjevnou inspiraci nejrůznějšími strukturami, geometrií, datovými, ale i hudebními vzorci, krystalickými mřížkami a podobně. Navzdory tomu nepůsobí jeho tvorba sterilně ani technicky odosobněně. Už proto ne, že na jeho plátnech se pokaždé objevuje i nějaké vybočení z pevného rytmu, zdánlivá chyba ve vzorci. Výtvarný a umělecký přístup totiž u Jakuba Sýkory vždy vítězí nad čistotou pouhého designu nebo počítačové grafiky. Jeho malby je proto možné vnímat i jako specifický způsob zachycení reality, jež je sice opřená o určité vzorce, zároveň ji ale nelze omezit jen na povrchní dojem z uspořádaných věcí. Narušování struktur k realitě možná patří víc, než bychom mysleli. Jak o tom ostatně svědčí i toto číslo Psychologie dnes.