Nová živnost Poradenská psychoterapie

Psychoterapie v Česku je trochu jako Schrödingerova kočka – existuje i neexistuje zároveň. Zatímco ve zdravotnictví je již mnoho let jasně definována a poskytují ji osoby s psychoterapeutickou kvalifikací – tedy zejména kliničtí psychologové (71 procent v roce 2020) a lékaři/psychiatři s psychoterapeutickou atestací (21 procent v roce 2020) –, v jiných resortech je výkon psychoterapie právně komplikovanější. To však neznamená, že se různé psychoterapeutické služby ve školství, sociálních službách, živnostenských praxích a dalších oblastech neposkytují.

Živnostenská praxe

Výkon psychoterapie v živnostenském resortu je po dlouhá desetiletí komplikován jak chybějící legislativou, tak několika právními názory, které se vzájemně vylučují. Stručně je lze popsat jako: inkluzivní přístup, postavený na tezi, že psychoterapii lze poskytovat rozmanitým klientům v rozmanitém prostředí, a exkluzivní přístup, jenž hájí úzkou definici psychoterapie, která by tak patřila pouze do zdravotnictví a mohla by být poskytována jen zdravotníky. Historicky to vedlo k paradoxním situacím:

• Termín psychoterapeut či psychoterapeutka nebyl mimo zdravotnictví právně chráněn, a mohl ho tedy volně používat každý. Klienti tak mohli navštívit osobu, která poskytovala psychoterapeutické služby bez jakéhokoli uznávaného vzdělání.

• Osoby, které se za psychoterapeuty označovaly legitimně, byly naopak napadány živnostenskými úřady kvůli tomu, že neoprávněně poskytují služby vymezené pro zdravotnictví. To často vedlo k tomu, že po absolvování vysokoškolského studia a vysoce specializovaného komplexního psychoterapeutického výcviku si odborníci raději neříkali psychoterapeuti, ale například jen terapeuti či konzultanti a poskytovali místo psychoterapie třeba „služby osobního rozvoje“.

A uživatelé služeb? Po marném hledání dostupné péče ve zdravotnictví, kde jsou čekací lhůty delší než tři měsíce, byli v nejtěžších životních chvílích vydáni napospas internetové džungli, ve které nezřídka ani odborník nedokáže posoudit kvalifikaci daného poskytovatele. Šťastnější klienti si předávali reference na „osvědčené“ terapeuty, ti méně úspěšní někdy přicházeli o finance u nekvalifikovaných osob s propracovanou reklamou.

Vysoké procento lidí, kterým by psychoterapeutická sezení pomohla, však vhodnou péči nenašlo a skončilo s receptem na antidepresiva od praktického lékaře. Spotřeba psychofarmak u nás bohužel roste velmi rychle (5–7 procent ročně), jen mezi lety 2000 a 2024 se zvýšila šestinásobně a zaujali jsme desáté místo mezi zeměmi Evropské unie.