Psychoterapie mění své místo ve společnosti

Ještě donedávna byla psychoterapie v českém prostředí spojována především s ordinací psychiatra, klinického psychologa nebo psychoterapeuta pracujícího ve zdravotnickém zařízení. Mnoho lidí ji vnímalo jako službu určenou především těm, kteří již trpí duševní poruchou nebo závažnými psychickými obtížemi. Tento pohled odpovídal době, kdy se hlavní pozornost soustředila na diagnostiku a léčbu nemocí.

Jenže svět se mění. Mění se způsob, jakým přemýšlíme o duševním zdraví, o prevenci, o kvalitě života i o tom, kdy a proč má člověk vyhledat odbornou pomoc. A spolu s tím se mění i samotná psychoterapie.

Shodou okolností se právě v letošním roce setkávají dvě významné události. Evropská asociace pro psychoterapii (EAP) zveřejnila novou definici psychoterapie a česká legislativa od 1. července 2026 zavádí novou vázanou živnost Poradenská psychoterapie. Na první pohled jde o dvě nezávislé změny. Ve skutečnosti však společně ukazují stejným směrem – k psychoterapii jako samostatné odborné profesi, která má své místo nejen ve zdravotnictví, ale i v celé oblasti péče o duševní zdraví.

Od léčby nemocí k podpoře duševního zdraví

Dnes se stále více ukazuje, že péče o duševní zdraví nezačíná diagnózou duševní poruchy, ale mnohem dříve – lidé vyhledávají psychoterapii při rozvodu, ztrátě zaměstnání, rodičovských obtížích, partnerských krizích, dlouhodobém stresu, vyhoření nebo při hledání nové životní orientace. Ne proto, že jsou nemocní, ale proto, že chtějí obtížnou situaci zvládnout dřív, než se promění v nemoc.

Právě tento posun vystihuje nová evropská definice psychoterapie. Popisuje ji jako samostatnou, vědecky podloženou profesi a odbornou praxi v oblasti duševního zdraví. Jejím cílem není pouze zmírnění psychického utrpení, ale také rozvoj psychických zdrojů člověka, posilování jeho vztahových kompetencí a dlouhodobé zlepšování kvality života.

Psychoterapie tak přestává být jen reakcí na vzniklou poruchu. Stává se aktivní podporou zdravého fungování člověka.

Nová definice psychoterapie od Evropské asociace pro psychoterapii – „pracovní překlad“
Psychoterapie je samostatná, vědecky podložená profese a klinická praxe v oblasti duševního zdraví, zaměřená na zmírňování emočně-psychických, psychosomatických, vztahových a behaviorálních obtíží, včetně potíží dlouhodobých nebo vývojově podmíněných. Představuje dynamickou, celostní, vztahovou a procesně orientovanou formu léčby, založenou na terapeutickém spojenectví a vedenou cíli, hodnotami a sociálním kontextem jednotlivce. Psychoterapie usiluje nejen o snížení míry utrpení, ale i o posílení psychických zdrojů, podporu fungování osobnosti a zlepšení dlouhodobé kvality života. Zahrnuje psychodynamické, humanistické, systemické, kognitivně-behaviorální a integrativní směry a vyznačuje se hloubkou, šíří záběru a odbornou odpovědností při práci se složitými a dlouhodobými obtížemi. Jako profesní identita a praxe je vykonávána specificky vyškolenými psychoterapeuty, jejichž kompetence se formuje prostřednictvím specializovaného vzdělávání, supervidované klinické zkušenosti, trvalé sebereflektivní praxe a etické odpovědnosti.

Jedna psychoterapie, více prostředí

Nová evropská definice přináší ještě jednu důležitou změnu. Psychoterapie je podle ní klinickou praxí v oblasti duševního zdraví. Českého čtenáře může slovo „klinická“ snadno zmást, protože si ho automaticky spojí se zdravotnictvím nebo nemocnicí.

V evropském kontextu však znamená něco jiného. Označuje přímou odbornou práci s konkrétním člověkem a jeho obtížemi. Psychoterapie může probíhat v ambulanci, v soukromé pracovně, v sociální službě, ve škole, v krizovém centru nebo v komunitním zařízení. Odbornost neurčuje budova ani resort, ale kvalifikace terapeuta, supervize, etické standardy a kvalita jeho práce.

To je významný posun i pro českou debatu o psychoterapii. Ukazuje totiž, že psychoterapie není vlastnictvím jednoho resortu, ale samostatnou odbornou disciplínou péče o duševní zdraví.