Sexualita a tělesný pach

Podpaží se nezdá na první pohled jako"královská cesta"do lidské psychiky a sexuality. Práce vědců, kteří se zabývají studiem lidského pachu, by však mohla vnést světlo do jednoho z nejzávažnějších sporů současnosti:sporu o příčinu vzniku homosexuality.Podle vědců z Philadelphia's Monell Chemical Center výsledky jejich studie naznačují, že podpaží homosexuálně orientovaných lidí je překvapivě cítit jinak, než u heterosexuálních osob. Jeden z autorů studie, CharlesWysocki, říká, že podle jeho názoru lze usuzovat na rozdíly na fyziologické úrovni.Nálezy, o kterých je zde řeč a které mají být teprve publikovány v zářijovém vydání časopisu Psychological Science, teprve musejí být ověřeny. Pokud jsou však pravdivé, mohou podpořit důkazy o tom, že homosexualita nenízáležitostí volby, ale něčím, co je zakotveno v biologické podstatě člověka. To by mohlo mít zásadní vliv na sociální a právní postavení gayů a lesbiček.Podle vyjádření psychologů, kteří se tohoto projektu neúčastnili, jde o jednu z mála studií, které ukazují, že lidé skutečně komunikují prostřednictvím pachových signálů, známých jako feromony. Ačkoliv vepře, potkany amnoho druhů hmyzu může pach potenciální partnerky dovést téměř k šílenství, zažili vědci krušné časy, když se pokoušeli dokázat, že i lidé mohou být omámeni vůní.První široce uznávaný důkaz se objevil teprve v roce 1998, když Martha McClintock z University of Chicago dokázala, že ženy, které žijí ve společné domácnosti, mají skutečně tendenci synchronizovat svůj menstruační cyklus.Některé ženy vydávají pach, který na nevědomé úrovni ovlivňuje menstruační cyklus ostatních žen.Neurovědec Wysocki a jeho kolega George Preti zabývající se organickou chemií, studují pach vylučovaný v podpaží už po desetiletí. Preti označuje za hlavního"viníka"pronikavý pach chemické látky, zvané kyselina3-methyl-2 hexanová. Kromě ní však působí tři až čtyři desítky dalších látek, které vytvářejí charakteristickou vůni. Preti a Wysocki dále zjistili, že pach mužského podpaží způsobuje bouřlivou reakci ženských reprodukčníchhormonů a uvádí ženy do veselejší, uvolněnější nálady.V rámci studie publikované v roce 2003 vmísili mužský pot do příjemného parfému a k nasyceným tampónům nechali čichat 18 žen. Tyto ženy byly vystaveny neidentifikovatelné vůni po šest hodin a po dalších šest hodin bylyvystaveny obdobně vonícími placebu.Vědci zjistili, že skutečný extrakt z mužského podpaží nepochybně zlepšil náladu a hladinu určitých hormonů, které mají vztah k fertilitě u většiny žen. Některé ženy ale měly velmi odlišnou reakci: jejich hormonálníhladina zůstala beze změny a jejich nálada se výrazně zhoršila. Následným dotazováním bylo zjištěno, že tyto ženy jsou lesbičky. Tyto studie přiměla Wysockeho soustředit se přímo na vztah mezi tělesným pachem a sexuálními preferencemi.Pro tuto studii Preti vypracoval standardní postup při získávání pachu z podpaží. Nejdříve požádal 24"dárců", aby se týden neholili v podpaží, nepoužívali žádný deodorant nebo parfém či parfémované mýdlo a abynejedli kořeněná jídla a jídla obsahující česnek.Po této"čisticí"periodě pokračovali dárci ve stejném režimu bez vůní a sprchovali se jen večer. Několik dní nosili v podpaží absorbční vložky, které odstraňovali večer a ukládali v mrazáku pro pozdější sběr."Dárci"byli rozděleni do čtyř skupin: heterosexuální muži a ženy, gayové a lesbičky. Ze vzorků potu byly vytvořeny pachy typické pro každou ze skupin.Dvacet osob z každé skupiny potom pachy srovnávalo. Žádný pach nebyl vnímán jako výrazně příjemný. Přesto všechny skupiny preferovaly pach heterosexuálních žen před všemi ostatními. Na pach homosexuálních mužů reagovalyskupiny heterosexuálních žen i mužů výrazně negativně. Pouze muži - gayové na něj reagovali více méně neutrálně.