Nechci žádného nového tátu (PD 10/2010)

Rodič, s kterým dítě nežije a pouze ho chodí navštěvovat, nemůže svoji úlohu plnit, kdyby stokrát chtěl. Pokud je doma nový partner a tráví s dítětem čas, který by měl jinak dostávat od skutečného rodiče, určitě v průběhu let dojde k posunu vnímání rodiče. Ať z toho máme kdokoli jakýkoli pocit, i emoce dítěte se musí zahojit, dítě nemůže pořád trpět odloučením, musí jít dál, učit se z dostupných vzorů a ztotožňovat se s nimi. Pokud je dítě bez jednoho rodiče a kontakt s odloučeným rodičem trvá, bude to asi trošku jiné, snad pomalejší. Ale není přece logické, aby rodina zůstávala neúplná z jakési piety k předchozímu vztahu. Pro mě jako matku, která nechce pro své děti přestat existovat, je toto velká motivace udržet funkční vztah nás rodičů. Kdyby se nezdařilo, přála bych svým dětem, aby prožívaly pocit jistoty - i kdyby s jinou osobou. (Fabiena)