Co čte Jan Bureš?

Čtu velmi nesourodou literaturu, která vyhovuje mým odborným zájmům, ale i mé potřebě podnítit fantazii, pobavit se a současně si odpočinout. Mými oblíbenými autory jsou Voltaire, Čapek a Voneguth, oblíbenou formou jevědecko-fantastická literatura, detektivky, cestopisy a popularizační knihy. Do poslední skupiny patří kniha M. S. Gazzaniga: The Ethical Brain. Dana Press, New York/ Washington, 2005, kterou právě čtu a na niž chci upozornitčtenáře, zajímající se o to, jak mozek vytváří naše představy o světě. Kniha Etický mozek je zatím dostupná jen v anglickém originále, ale bude snad brzy přeložena do češtiny, aby pomohla všem zájemcům porozumět fascinujícímotázkám, jimiž se zabývá současný výzkum mozku, a připravit se na změny, které způsobí v lidském myšlení. Její autor je přední osobnost kognitivní neurovědy, zvolený předseda Americké Psychologické Společnosti a vynikajícípopularizátor vědy. Pokouší se vysvětlit čtenáři srozumitelným a vtipným způsobem etické poblémy, které neurovědy staví před vědce i celou společnost, a odhadnout, jak budou řešeny. Kdy máme nazývat embryo nebo fetus ,jedním znás'? Jak probíhá stárnutí mozku a máme se snažit žít co nejdéle, bez ohledu na to, jaký bude stav našeho mozku? Máme se snažit vylepšit mozek genetickými, farmakologickými a cvičebnými metodami? Mohou dokonalejší metodyzobrazování činnosti jednotlivých částí mozku narušit naše soukromí a poskytnout autoinkriminační materiál v soudních sporech? Jednou z již používaných aplikací je pregenetická diagnostika (PGD), umožňující rodičům ovlivnitvlastnosti potomstva vyřazením embryí s letálním genem. Vajíčko oplodněné in vitro fertilizací (IVF) se nechá vyvíjet do osmibuněčného stadia, kdy je jedna z buněk použita ke genetické analýze. Zjistí-li se v ní polymerázovouřetězovou reakcí přítomnost létálního genu, bude embryo zničeno. Pokud bude vše v pořádku, bude zbývající sedmibuněčné embryo vráceno do dělohy a bude se dále normálně vyvíjet. Podobná technologie může být použita nejen kdetekci nebezpečné genetické informace, ale i k odhalení příznivých polygenetických vlivů, které mohou být zvláště významné pro určování inteligence. Výzkum posledních let ukázal, že struktura jednotlivých chromozomů vykazuje vurčitých místech jistou nepravidelnost, t. zv. singulární nukleotidový polymorfismus (SNP). Je pravidlem, že jeden SNP je provázen jiným SNP v jeho blízkosti. Pokud některé lokalizace vzájemně korelovaných SNP budou provázenyvysokým IQ, pak technika, která dnes slouží boji s neléčitelnou nemocí, bude použita k poznání genetiky složitých duševních pochodů a k jejich optimalizaci. Je realizace takového výzkumu eticky přípustná? Objevitel nootropníchlátek Cornelius Giurgea řekl už před více než 30 lety, že člověk nebude pasivně čekat milióny let, než mu evoluce nabídne lepší mozek, a pokusí se potřebné změny navodit sám. Pokusy vědců mozek vylepšit nazývá Gazzaniga,hyperagencí', snahou doplnit přirozený vývoj o jevy, které zatím nebyly v evolučním programu.