Paměť na tváře vyžaduje vnímání celku. Nejlepší je v tom vosík

„Rozpoznávání tváří je důležitá sociální dovednost. Různí jedinci však tuto schopnost ovládají v různé míře,“ říká odborník na kognitivní psychologii Jia Liu z Beijing Normal University. V čem ale tyto rozdíly spočívají? Nová studie, na které se podíleli Jia Liu, Ruosi Wang, Jingguang Li, Huizhen Fang a Moqian Tian přináší první experimentální důkaz, že rozdílné úrovně schopnosti rozpoznat tvář, spočívají ve způsobu, kterým mozek obraz tváře zpracovává. „Ti, jejichž mozek zpracovává tvář více holisticky - tedy jako celek, spíše než jako řadu jednotlivostí -, jsou v rozpoznávání tváří lepší,“ uvádí Liu. Jako test holistických schopností použili vědci dvě metody. V první složili obraz ze dvou horizontálních půlek dvou různých tváří. „Pro participanty bylo jednodušší určit správně dvě různé tváře, pokud nebyly na horizontálním rozhraní nijak zarovnány. Naopak, pokud zarovnány byly, bylo rozpoznání obou těžší. Mozek totiž ze dvou různých půlek vytváří holisticky, tedy celostně, novou jednu (neznámou) tvář,“ komentuje průběh pokusu Liu. V jiném experimentu se hodnotila schopnost rozeznat jednotlivou část tváře (například nos) bez kontextu oproti této části zasazené v obličeji. Ti, kdo se umístili lépe v testu holistického (celostního) vnímání, byli také lepší v obecném testu rozpoznávání tváře. „Průzkum ukazuje, proč mají někteří lidé perfektní paměť na obličeje, zatímco jiní si pletou své známé a příbuzné,“ popisuje Liu. Starší studie z roku 2002 mimochodem ukázala, že vosíci (z čeledi sršňovitých) dokážou rozpoznat tvář v rámci svého druhu podobně jako lidé. A nejnovější výzkum studenta Michaela Sheehana z University of Michigan prokázal, že jde o skutečnou specializaci na tváře, nikoliv libovolné vzory. Jak malý hmyzí mozek zvládne tak komplexní úkol, je pro vědce zatím nepochopitelné.