OTCOVÉ a DCERY

Jako psycholožka mám možnost naslouchat různým životním příběhům žen. Žen, které nejsou v životě spokojené, nevěří si, nedaří se jim v partnerském životě. Když začnou vyprávět o svém dětství a dospívání a já se jich zeptám na otce, opakuje se dost často stejný scénář – ať už jim je dvacet, třicet, nebo padesát, všimnu si, jak se postupně promění jejich tvář. A i já, stejně jako autorka knihy Ženy, které příliš milují, mám náhle pocit, že jsem právě „zřetelně zahlédla stín zraněné malé holčičky“.

První muž

Pro každé dítě je výhodné, pokud může vyrůstat s oběma rodiči. Možná jsme ale až příliš často v tomto kontextu uvažovali jen o matce. Jsem přesvědčena, že pro optimální psychický vývoj dětí je zásadní i postava otce, neméně než matky. Otec svým počínáním významně ovlivňuje to, jak se dívka bude cítit jako žena a jaké partnerské a intimní vztahy bude v dospělosti navazovat. To, jak se nám v životě a partnerství daří a nedaří, je pochopitelně ovlivněno celou řadou faktorů. Od těch vrozených, které souvisí například s naším temperamentem, až po ty sociální. Ty obsahují všechny vztahy, které navazujeme – rodinné, přátelské, vrstevnické, pracovní. Je těžké určit, co či kdo přesně způsobil, že se nám v životě opakuje něco, co nechceme.

Vliv otce přesto považuji za zásadní. Pokud je čtenářem muž, který má dceru, přála bych mu, aby uvěřil, že pro ni může být skutečně tak výjimečný a nepostradatelný.

Richard Warshak, známý americký psycholog, nazývá otce „prvním mužem v životě dívky, jehož pozornost chtěla získat“ a tvrdí: „Cítí-li se dívka odmítnuta prvním mužem ve svém životě – svým otcem –, pak všechna další setkání s muži jsou viděna touto pozorovací čočkou, zamlženou obavami a podezřením.“ To, že dívka buď se svým otcem vůbec nežila, nebyla v kontaktu, nebo subjektivně vnímá, že otec v jejím životě scházel, jí může působit celou řadu vztahových, partnerských a milostných problémů.

Některé ženy jsou tak zraněny otcovým odmítnutím, selháním, nebo jeho úplnou ztrátou, že chybějící otcovu lásku začnou v dospělosti kompenzovat nadměrnou touhou po mužích. Možná právě takovou ženu měl na mysli a v srdci básník Jiří Orten, když napsal: „Jak ke mně přicházíš, tak k jiným přicházelas, jak mne líbáváš, tak jiné líbalas…“ Lásku, kterou tyto ženy nezískaly od svého otce, hledají u jiných mužů. Neuspokojená přirozená potřeba něžných projevů lásky mezi otcem a dcerou vytváří v ženě prázdné místo.