diagnóza F-17

Většina kuřáků si přeje se svou neřestí skončit. Menšina - ti skalní, pro které je každá zmínka o zdraví škodlivých cigaretách jen dalším důvodem k výsměchu - přestat nechce. A ve svém opojení nikotinem si libují. Jsou to dva neslučitelné tábory zastánců a odpůrců nikotinu. Ti první to ale nemají snadné. K tomu, aby člověk přestal kouřit, potřebuje totiž stejné odhodlání jako k rozhodnutí přestat pít, brát drogy nebo hrát automaty.

Přestat sám jde těžko

„Přestat kouřit není snadné. Pokud kuřáci přestávají sami, je úspěšnost malá, intenzivní léčba ji může zvýšit až desetinásobně,“ připomíná MUDr. Eva Králíková z pražského Centra léčby závislosti na tabáku III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Připomíná, že už proto je důležité využívat tzv. krátké intervence v rozsahu zhruba tří až pěti minut při každém kontaktu s kuřákem od kteréhokoli lékaře, zdravotní sestry nebo lékárníka.

Za složitým názvem se skrývá jednoduchý, stručný dotaz praktického lékaře, zdravotní sestry nebo lékárníka, zda pacient kouří. Pokud ano, má následovat nabídka služeb některého z Center léčby závislosti na tabáku, kterých je v České republice osmnáct. Jenže podle průzkumu mezi 123 lékaři a 663 pacienty se většina doktorů sice na kouření zeptá, ale nejmíň polovina jich už nenabídne návštěvu centra. Přitom závěr úspěšného evropského projektu PESCE je jednoznačný: Pro odvykání kouření je ve všech zemích Evropské unie prvořadá právě častější intervence k odvykání kouření mezi praktickými lékaři. Pokud by se podařilo, aby přestala kouřit jen tři procenta kuřáků, zemřelo by o čtyři tisíce lidí méně na rakovinu plic, koronární onemocnění cév a mozkové příhody. Vyjádřeno v penězích -země Evropské unie by ušetřily 160 milionů eur. Tři měsíce neplatí