Má humor místo v psychoterapii? Některé směry s ním cíleně pracují, jindy může být naopak nežádoucím efektem terapie -v každém případě je založený na subjektivním výběru psychoterapeuta a do značné míry tedy závisí na jeho znalostech a zkušenostech.

Tak si zajeďte do Humpolce a podívejte se na krematorium, ať víte, do čeho jdete - památný výrok doktora Skružného z filmu Vesničko má středisková by nejspíš mnohý pacient náležitě neocenil. I v psychoterapii je třeba s nadsázkou a humorem zacházet obezřetně, aby jeho účinky opravdu přispěly ke zlepšení klientovy psychické pohody. Pojďme se podívat, jak různé psychoterapeutické směry s humorem pracují. A začněme od Adama, tedy od Freuda.

Psychoanalýza

Psychoanalytickou teorii humoru rozpracoval zejména Sigmund Freud v základním díle Vtip a jeho vztah k nevědomí. Popsal nejen techniky vtipu (zhuštění, dvojsmysl, přesun), ale i záměry vtipu. Odlišil nevinné vtipy (založené zejména na hře se slovy) od konceptuálních vtipů, které umožňují ventilaci sociálně tabuizovaných témat, zejména hostilních a sexuálních. Humor podle Freuda patří zároveň mezi nejzralejší obranné mechanismy osobnosti, kterými se člověk brání před úzkostí a zážitky selhání v konfrontaci s nároky prostředí.

Placená zóna

Anton Heretik a Andrea Heretiková