Spolupráce přináší zisk oběma stranám…

V únorovém čísle Informatoria 3-8 jsem našla výzvu, abychom se podělili o své zkušenosti se spoluprací mateřské školy a jiných institucí. Mohu říci, že toto téma je mi velmi blízké a nabízím konkrétní zkušenost. Před dvěma roky jsem byla přeložena na odloučené pracoviště do jednotřídní MŠ, která se dostala do izolace právě kvůli nevstřícnému chování a pro mnohé rodiče byla pouhou „hlídárnou“ pro jejich děti. Je pravdou, že některým rodičům tento stav vyhovoval, ale většina měla opačný názor a hledala řešení této situace. Nejjednodušším řešením bylo převedení dítěte do jiné MŠ, případně podávání stížností a připomínek u vedení MŠ. Čas běžel a MŠ zůstávala ostrovem, který se dostával do stále větší izolace v očích veřejnosti. Nekomunikoval, nereagoval kladně na podněty a připomínky ze strany vedení školy a již vůbec nehledal nové možnosti, inovační postupy, cesty pro zlepšení své pověsti, image a vztahu s veřejností. Žili a pracovali zde v určité setrvačnosti, jako by ani nevnímali ty rychlé společenské, politické, ekonomické, technologické změny, které vyvolávají nové potřeby společnosti po vzdělávacích službách. Tyto změny samozřejmě ovlivňují i mateřské školy. Vznikaly z toho pochopitelně i různé problémy, kvůli nimž se postupně obměnil celý pedagogický kolektiv. Po našem nástupu a po určité aklimatizační době, kdy jsme se seznámili s problematikou školy, s prostředím uvnitř i mimo školu, jsme se pustili do práce. Prioritou byly spokojené děti, jež mohou být jen v efektivně fungující škole. Efektivně fungující školu mohou dělat lidé, kteří mimo jiné věří v to, co dělají, kteří se stanou součástí školy a dokážou pro to strhnout i ostatní. Proto jsme přepracovali třídní vzdělávací program tak, aby více zohledňoval individualitu dětí a více vycházel ze specifičnosti daného prostředí školy. Zapracovali jsme na zkvalitnění prostředí školy a začali jsme, jak budoucnost ukázala, úspěšně komunikovat se všemi partnery školy a s veřejností.

Placená zóna

Bc. Ivana Hořejší