Za drakem na Homoli

Homole je nejvyšší místo v našem okolí, které se nachází v lese zvaném Březina. Na vrcholu najdete Jiříkův kámen, kde při svých cestách údajně odpočíval král Jiří z Poděbrad. Ráno jsme se všichni sešli ve školce. Každý měl svůj batůžek s pitím, do kterého paní učitelky rozdaly dětem svačinu. Chvilku po osmé jsme vyrazili. Děti se těšily, ale zároveň v nich bylo i trochu obav z draka. Na kraji Březiny jsme si navodili příjemnou atmosféru vůní sena a lesa. Děti se od paní učitelky dozvěděly něco o léčivých bylinách. Poté se vydaly do lesa sbírat maliník, ostružiník, jahodník, kopřivu a bez. Z těchto bylinek jim paní kuchařka druhý den uvařila čaj. Když už byl lístků plný košík, pokračovali jsme k Novému rybníku. Cestou jsme poslouchali zpěv ptáčků a šumící potůček. U něho se děti osvěžily chladnou vodou a šlo se dál. U Nového rybníka jsme se posilnili svačinou. V trávě jsme pozorovali lupou hmyz. Paní učitelka našla krásného broučka, kterého jsme sledovali v malém mikroskopu. Děti dostaly velký úkol. Spolupracovaly ve dvojicích. Musely „obkreslit“ uhlíkem na papír kůru stromů. U splavu jsme ještě chvíli pozorovali hejna ryb a byl čas pokračovat v cestě za drakem. Jedna paní učitelka šla napřed, aby zjistila, zda je drak „doma“. Děti s druhou paní učitelkou zatím stavěly domečky nejmenším obyvatelům lesa. Když se paní učitelka dlouho nevracela, vydali jsme se za ní. Čekala nás cesta do velikého kopce. Na vrcholku jsme našli pouze batoh paní učitelky, ale ona nikde! Proto jsme se rozhodli ji hledat. Kde byla? Spokojeně odpočívala na Jiříkově kameni. Dozvěděli jsme se však od ní něco nečekaného! Drak tam prý před malou chvílí, těsně než jsme se objevili my, opravdu byl! Přilétl a řekl, ať hledáme překvapení. Nikdo nevěděl, co to je, ani kde to je. Hledali jsme všude – na stromech, pod stromy, v trávě, v listí, pod kameny… Najednou děti objevily na stromě pověšeného papírového podzimního draka. Paní učitelka se zakoukala do spadaného listí a uviděla jakýsi igelitový sáček. Všichni se shodli na tom, že ten do lesa nepatří. Malinko jsme listí odhrnuli a… uviděli sáček plný medailí s bonbony. Paní učitelka je všem rozdala a následovalo sborové poděkování drakovi. Putování bylo téměř u konce. Děti velmi zaujala celá výprava i motivace. Dokonce i když už našly ono překvapení, dál hledaly stopy vedoucí k úkrytu draka… Z výletu si děti odnesly nejen medaile, uťapané nožičky a hezké vzpomínky, ale i mnoho vědomostí o přírodě, zkušenost, jak přírodu vnímat všemi smysly, a ponaučení, jak se v přírodě chovat.