Hledali jsme poklad s Neználkem

Tradiční putování sídlištěm, s baterkou a mapou, jsme v tomto školním roce pojali pohádkově. Vždy na každém začátku něčeho nového a napínavého jsou všichni tak trošku Neználci, protože nevíme, co nás čeká a jaké dobrodružství při cestě za pokladem zažijeme. S mapou a baterkou jsme se vydali jako malíčkové a malenky z Kvítečkova spolu s Neználkem cestou a někdy i necestou objevit truhlu s pokladem. Na stanovištích zakreslených na plánku jsme si dokazovali, že umíme stejně jako človíčkové z knížky Neználkovy příhody každý něco. Třeba chůze na obřích chodidlech, přeskakování potůčku po kamenech, jízda na koloběžkách byly pro někoho jednoduchým úkolem, za který dostal barevné razítko do Neználkova průkazu. Přemýšlení nad labyrintem nebo tajenkou křížovky s tužkou v ruce zas nebylo pro některé človíčky až tak úplně snadné. A tak každé další razítko posunulo závodníky o kousek blíž k pokladu. Plánek cesty Kvítečkovem neboli sídlištěm nad Lužnicí také některým človíčkům zamotal hlavu. Tatínek jedné malenky z mateřské školy dokonce tvrdil, že dokáže zabloudit, i když má mapu a buzolu. Tak snad i díky baterce a dobré náladě překonali i tito závodníci další úkoly na stanovištích u 7. základní školy Helsinská i v interiéru budovy. Překážková dráha připravená z nově zakoupeného atletického náčiní přivedla človíčky až do učeben prvních tříd. U interaktivní tabule hledali malíčkové a malenky spolu s Neználkem třeba Šroubka a Vroubka nebo správnou cestu kvítečkovským labyrintem. Splněním posledního úkolu si človíčkové otevřeli cestu k pokladu a ozdobeni medailí hledali v tajemném zákoutí školní zahrady truhlu. Čekáte, že prozradím, co truhla ukrývala? Opravdový poklad z pohádkové cesty Kvítečkovem je v poznání sama sebe. Už nejsme Neználci, ale nejsme ani Všeználci. Krok za krokem jsme si dokázali, co je v nás, co umíme nebo se chceme naučit. A o to přece šlo.

Placená zóna