Mravoučná

Tentokrát je na řadě písnička na písmenko „Č“. Dá se s ní krásně pohrát dramaticky i pohybově. Nabízím skloubení obojího, nejobtížnější variantu, kterou můžete samozřejmě libovolně zjednodušit. Jedna skupina představuje oškliváckého Čendu Boučka, druhá je spravedlivě rozhořčená. Rozhořčení zpívají. Skupiny začínají v hloučcích proti sobě. Čendové mají v první sloce svůj typický krok: na čtvrťové doby špička, pata, špička, pata neboli „zločinecké plížení“. Obejdou druhou skupinu, která se lekne a otočí se ve chvíli, kdy jim Čendové vpadnou do zad a zadupou. Při repetici postupují stejně, vrátí se tak na původní místo. Rozhořčení jdou do dřepu, smutně koukají na rozbořené mraveniště, zpívají „těm chudáčkům mravenečkům…“ a Čendové jim do nich opět na DUP skočí či dupnou. Ve druhé sloce mají krok „špička pata“. Rozhořčení mají krok pata, špička, pata, špička, ruce v bok a „tlačí“ Čendy, kteří před nimi couvají a na čtvrťové doby vrtí hlavou vlevo a vpravo. Když rozhořčení při zadupání vykřiknou „To se teda zlobim!“ (viz noty), Čendové se rozprchnou a otočí se jakoby trucovitě zády. Při „milý Čendo…“ stojí rozhořčení mírně rozkročení se založenýma rukama a Čendové dupou, ale tentokrát z trucu. Pojetí závěrečných dvou/čtyř dob ponechám na dětech, jakpak se jim vztahy asi vyvinou?