Když les vypráví

Musíme být potichu a vnímat, jak se k nám les promlouvá. Jsou to třeba větve, které nám načechrají vlasy, je to vítr hrající si se stromy nebo kukačka, co nám počítá léta. Tentokrát ale nejsme v opravdovém lese. To les přišel za námi do mateřské školy. Vlastně přišli zaměstnanci Správy lesů města Tábora pan Tomáš Kalafut a pan Josef Svoboda, kteří jako lesní pedagogové prošli certifikovaným kurzem na Střední lesnické škole v Hranicích na Moravě. Během krátké návštěvy ve třídě dokázali zábavnou formou představit dětem les a naučit se jej vnímat všemi smysly. S klapkami na očích poznávaly děti dotykem rukou šišku, paroh nebo kožešinu. Na obrázcích se děti snažily pojmenovat lesní zvířata a přiřadit i mláďata patřící do rodinky třeba bachyně a divokého kance, poznávaly lesní květiny a stromy. A co takhle trošku „myslivecké mluvy“? Víte, že krev je barva, oči světla, nohy běhy a uši slechy? Pro radost lesních pedagogů poskládaly děti okamžitě a střelhbitě puzzle listů listnatých stromů a naučily se rozlišit parohy srnce, jelena či daňka. Čas vyměřený pro povídání o lese tak rychle utekl, že jsme si jen stačili s lesními pedagogy slíbit, že příště půjdeme za nimi do lesa my. Děkujeme za poutavou a příjemnou lesní atmosféru s vůní jehličí v MŠ Hastrmánek.