Instantní kaše ne!
Instantní kaše, extrudované křupky a chlebíčky se dlouho propagovaly jako dietní a zdraví prospěšné potraviny. Pro mě jsou skvělým příkladem toho, že dietní potraviny zpravidla nejsou vůbec nic zdravého, a současně i vysvětlením, proč dietní potraviny vůbec nedoporučuji.
Použitý způsob zpracování totiž ze všeho nejvíce podporuje ukládání tuků. Jak je to možné? Extruze je technologický proces, při kterém se zvlhčené škrobnaté materiály s vysokým obsahem bílkovin a vlákniny plastifikují a tepelně upravují kombinovaným působením tlaku, tepla a mechanických sil. V procesu dochází k zahřátí, zmazovatění škrobu a denaturaci bílkovin. Na výstupním konci extrudéru prochází tekutá hmota tvarovací matricí a potom v důsledku dekomprese a rychlého odpaření vlhkosti dojde k expanzi výrobku.
Nejrozšířenější variantou je tzv. vysokotlaká krátkodobá extruze, kterou se vyrábějí kupříkladu snídaňové cereálie, plochý křupavý chléb anebo instantní mouky. Proč extruze vadí? Protože původní celistvé zrno obsahuje i klíček – a tím pádem energii, vitalitu života –, ale tímto nešetrným procesem je klíček zničen. Extrudované výrobky jistě jako hmota zasytí, ale vitální energii nedodají. Celý proces navíc probíhá bez vody, zrno je naopak ještě více vysušeno a spáleno, takže bez vody není ani kvalitně uvařeno. Normální je zrno nejprve máčet a víc než půl hodiny vařit ve vodě. Při extrudaci je vše hotovo během pár minut a suchou cestou. Je-li na výběr, nejlepší volbou je vždy celé zrno uvařené ve vodě. Pak následují vločky (rozmáčknuté zrno), pokud jsou čerstvé a namleté doma. Potom nahrubo pomleté a upravené obiloviny (bulgur, kuskus) a nakonec mouka (nejméně kvalitní možnost). A až za moukou jsou extrudované výrobky… Dát si občas instantní kaši nebo cokoli dalšího vyrobeného extruzí asi nevadí, ale pravidelně snídat instantní kaši nebo svačit extrudáty už rozhodně zdravé není. Pro sladkou snídani doporučuji vyzkoušet recept na kaši z celých zrn. Mnohé obiloviny (třeba i celozrnnou rýži) si můžete uvařit i na několik dní dopředu a pak si je jen ráno ohřát. Ohřátá rýže druhý den chutná výborně a má ještě jeden bonus navíc: při ochlazení a následném ohřátí vzniká v rýži (funguje i u bílé rýže a brambor) tzv. rezistentní škrob, který má nižší glykemický index a který také působí ve střevech jako prebiotikum. A naslano můžete zkusit zeleninové polévky, jejichž výživnost zvýšíte přidáním vajíčka nebo rozvařených luštěnin. Nejvhodnější jsou červená čočka a máslové bílé fazole. Trávení a chuť polévky můžete podpořit miso pastou.
| RÝŽOVÁ KAŠE Ve větším hrnci vařte pololoupanou rýži minimálně hodinu na hustší kaši. Při vaření přidejte řasu kombu, aby kaše byla plná minerálů a stopových prvků. Taková kaše zasytí na delší dobu a lze ji připravit například s kousky máslové dýně nebo hrušky, které dvě minuty podusíte v troše vody a následně vmícháte do studené rýže. Kaše z předem uvařené rýže je hotová za tři minuty, stejně jako ta instantní. Dochutit jde třeba oříšky, kakaem či skořicí. Podle chuti a stavu domácích zásob můžete přidat také semínka, oříšky (předem máčené), tahini, raw kakao, přepuštěné máslo nebo mák. Zdobit lze i bílým jogurtem nebo tvarohem. |
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.
Co je v dnešní době důležitější, než vzdělání? Moderní časopis určený všem rodičům dětí školou povinných a jejich učitelům přináší aktuální informace ze světa školství, rady, tipy a zkušenosti. Na svých stránkách vyvolává diskuzi s odborníky i s veřejností na polemická témata. V každém čísle najdete rozhovor se zajímavými lidmi, kteří mají ke školství skutečně co říci. Rodina a škola pomáhá najít správnou volbu pro vzdělání další generace.