Je libo šampónce chvástavého, nebo mamánka nehybného?

Za Experimentálním atlasem mužů je podle autorky několik desetiletí náročného výzkumu – terénního i laboratorního (není úplně jasné, zda je čtyřicet identifikovaných druhů výsledkem zkoumání pouze autorky, nebo většího kolektivu…). Každopádně je kniha výsledkem kategorizace čeledí a jednotlivých druhů mužů a má být pomocníkem především v tom, o co většině žen jde – v identifikaci muže vhodného pro domácí chov.

Autorka ale nejen doporučuje vhodné exempláře, nýbrž i varuje před těmi, kteří se pro domácí chov naopak vůbec nehodí a je lepší se jim zdaleka vyhnout.  Tam patří třeba hrabiví (mezi nimi vede Spořič drastický), oprudiví (bohužel značně expandující čeleď, ačkoliv „vše, co reprezentují, je nepříjemné, obtěžující, nemilé, protivné a nesympatické“) či trychtýřovití (jejich prioritní zálibou je popíjení, a proto jsou vybaveni pomyslným trychtýřem). Autorka u každého druhu uvádí, kde se obvykle vyskytuje, jeho signifikantní rysy a doporučení pro domácí péči.  Zda je to stálý druh, nebo přelétavý, kriticky ohrožený, nebo naopak expandující, škůdce, nebo naopak vhodný ke kroužkování. Třeba Alternativci esoterickému musíte poněkud přizpůsobit svůj životní styl a autorka doporučuje před okroužkováním raději „delší období testingu“. Trpělivost a přizpůsobení vyžaduje i Běhoun posedlý. Kotlíkovce ekologického nedoporučuje sběratelkám zvyklým na luxusní prostředí. Naopak Pilník agilní dosahuje v procesu domestikace vynikajících výsledků, a to dokonce i mladší exempláře! Někdy je to těžké. Odchyt Kreativce chaotického může být vzrušujícím a obohacujícím zážitkem, pro domácí péči se ale nakonec obvykle ukáže jako nevhodný. Podobně Svalovce dutohlavého autorka k domácí péči nedoporučuje vůbec. Často záleží i na osobě chovatelky. Třeba pro Spletivce váhavého se hodí lehce dominantní až autokratická forma domácí péče. Narcis svaličný je zase vhodný jen pro chovatelky, které jsou schopny servilně adorujícího přístupu.  A není divu, že takové stálé a velmi kultivované druhy, jako je třeba Výjimečník charakterní, nachází chovatelky jen velmi zřídka.

I přes zjevně humorný nádech knihy může být typologie mužů docela užitečným pomocníkem. Může vám pomoci ještě ve chvílích oblouznění (kdy mozek jak známo nepracuje úplně racionálně) zařadit vašeho vysněného muže do konkrétní čeledi a druhu. Pokud vám vyjde, že je to „škůdce“, který je pro odchyt a domácí péči zcela nevhodný a „vládne schopností psychicky i fyzicky devastovat svého chovatele“, třeba to pomůže k prozření na poslední chvíli. Obvykle si toho ale všimne jen okolí, na které nadšená chovatelka bohužel nedá.   

Sylva Lauerová: Experimentální atlas mužů (CPress 2019)