Ahojky, vypadni z ofisu na kafíčko!
Petr Bakalář, 10/2009Jedno lze říci s jistotou: není zbytečné slovo – ať je jakkoli zhůvěřilé, pomáhá diferencovat svět. Mateřský jazyk se vší bohatostí významů, symbolickými odkazy, zažitými metaforami a šifrou ironie je tím nejdůležitějším klíčem,                            který nám otvírá vnitřní svět druhého. Zaplaťpánbůh za tento klíč – pomocí jazykového kódu můžeme totiž velmi rychle selektovat, aniž dotyčného vidíme či o něm cokoli dalšího víme (což je v době internetu důležité). Slova,                            která pro mě slouží jako jasné negativní selektory, jsem rozdělil do čtyř kategorií: 1. Výrazy, jejichž cílem je propašovat blízkost, event. infantilizovat:                                                     ahojky, ahojda/čauky, atmoška, človíček/lidičky, člověčina, dovča, hoďka, holčina, kafčo/pivčo, nashle, nazdárek, srdíčkovské povídání (rozhlasový pořad), přijďte pobejt, sváča, véča, žíža; kancelářské „hodnej/hodná“, u                            starších lidí „děkuji ti, dobrá vílo“.                         2. Dealerské optimistické amerikanismy: (mějte) hezký den/víkend, užívat si, něco je báječné, event. manažerský slang – ofis, dýl, ejč ár, badžit, keš, exklamace typu „Wau!“, „Shit!“.                         3. Erotika:                                                     bejvalka, sexovat, udělat se, zaláskovat se (a pochopitelně všechny vulgarismy). 4. Klišé:                                                     dopadlo to, jak to dopadlo, to pravé ořechové, hodit řeč, moje krevní skupina.                                                     Uvedené příklady lze použít pouze ironicky, jsme „in“ a zároveň nad věcí. Bohužel je v posledních letech slýchávám stále častěji. Děti a mladí lidé se v tom ocitli nevinně. A navíc každá generace má potřebu se jazykově                            profilovat, odlišit.                                                     Co si však myslet o starších, kteří tyto výrazy převzali, podobně jako různé módní doplňky (např. baseballové čepice štítkem dozadu) – je to hra na „cool“?                                                     Pro dítě či mladého člověka může být těžké nenechat se k takové mluvě časem strhnout, zejména pokud je v kolektivu takto hovořících jedinců. Udržet si správnou (neinfikovanou) řeč v takovém případě vyžaduje značné úsilí –                            a tím i osamělost, separaci od ostatních, posměch apod.                                                     Abych zjistil, jak z mého pohledu problematická slova vnímá nastupující generace, zadal jsem skupině studentů obchodní akademie (n = 43) seznam slov. Úkolem respondentů bylo posoudit na škále + 5 (oblíbený výraz) až – 5                            (velmi mi vadí) dvacet slov. Nejlépe se umístila slova narozky (3,6), hezký den (3,5), užívat si něco (3), ahojky (2,9) a nashle (2,6). Nejhůře dopadla slova přijďte pobejt (-2,4), mít buben (-2,1), člověčina (-2), sexovat                            (-1,4) a bejvalka (-1,2).                                                     Vsadil bych se, že páry budou mít k estetice jazyka velmi podobný vztah – možná to dokonce bude nejsilnějším prediktorem, zda se dají dva lidé dohromady.                                                     Dále by bylo užitečné zkoumat například „stavovské“ rozdíly, rozdíly městovenkov, gendrové rozdíly, podobný trend infantilizace v jiných jazycích.