Indiáni bez koní (rozhovor s Patriciem Paredesem)
Iva Tereza Grosskopfová, 5/2004Pochází z Ekvádoru, kde je populární jejich muzika - samozřejmě v latinskoamerickém rytmu. Poznáte je podle dlouhých tmavých vlasů a milých úsměvů. Nikoli z nedostatku práce či peněz se rozhodli změnit"zaběhnuté"apoznat jiné země. Nabídka v Americe nevyšla, zkusili tedy Evropu. Tři roky žili v Německu, ale když zjistili, že větší úspěch slaví jejich muzika v Česku, přesídlili sem a kromě hraní prodávají zajímavé exotické zboží. Původněpro ně Čechy měly být jen"přestupní"stanicí, ale nyní zde začínají zakládat rodiny a možná se tady usadí. Jaký je rozdíl mezi lidmi v Čechách a u vás? I když v sobě vaši lidé mají více temperamentu než"studení"Němci, zpočátku pro nás byl velký problém poznat a pochopit vaše jednání a kulturu. My jsme totiž svým založením veselí a otevření, ale s tím jsme se u vás setkávali velmi málo. Než jsme se naučili alespoňtrochu češtinu, měli jsme občas nějaké to nedorozumění. Například jsme byli v jednom pražském hostinci a jak je naším zvykem, bavili jsme se a smáli. Jenže k nám přišla servírka, kterou jsme do té doby naprosto nevnímali, avelmi nepříjemně řekla, ať se jí přestaneme smát. Situaci jsme tehdy nechápali, ale vzali jsme si z ní poučení - od té doby s Čechy příliš nevtipkujeme. Také jsme, bohužel, poznali, že zde hodně lidí závidí. Na oko se s vámipřátelí, ale když mají příležitost, pomluví vás. To bylo pro nás nemilé překvapení. Jsme totiž zvyklí na bezprostřední chování, které nic nepředstírá.